Pár: Seungri/GD
věková hranice: /
varování: krev, mrtvola, a zmíněn sex ^^
Doba děje: Je to někdy během toho když měl maknae ten skandál v Japonsku jak se vyfotila s ním ta holka v posteli.
No jsem prostě sadista no :D je mi jasný že kdyby mohli tak mě nakopou za to co jim dělám :D
Hyung tě ochrání
-
"Seungri…“ Zavrčel vztekle. "Nevíš kolik…“
"Hyung…“ Přerušil ho tichý hlas jejich maknae. To bylo divné.
"Hyung, ona je tu, je zlá, pamatuješ si, co za špatné lži o mně řekla? Ona je zlá a přišla zas za mnou a já… všude je moc krve, nechtěl jsem, ale…, je to dokonce na oblečení." Blekotal do telefonu a on se z té hrůzy okamžitě probral. "Proboha, Seungri, co se stalo?"
"Je tu všude krev a ona se nehýbe, pomoz mi, prosím." To poslední znělo tak zoufale, že na víc nečekal, rychle se zvedl z postele a s mobilem u ucha se dostal k počítači.
"Přijedu za tebou."
V rychlosti hledal seznam nejbližších letů do Japonska. "Hyung, já mám strach." Bylo slyšet, že brečí. Natáhl na sebe bundu, co se povalovala na zemi, aniž by dbal na to co má pod ní. "Vydrž, Seungri, za chvíli tam budu."
Popadl klíče s peněženkou a hodil je do tašky.
"Zamkni se a nikoho nepouštěj dovnitř, počkej na to, než přijdu, jasné?" Obul si boty a vyběhl ven.
"Ale…“
"Udělej, co říkám, Seungri, já jsem za chvíli tam." Pak mobil vypnul, aby mohl v klidu řídit.
Cesta mu trvala něco přes tři hodiny, měl štěstí, že do Japonska zrovna něco letělo a měli volno. Seungri mu během té doby volal ještě asi třikrát, čím dál víc vyděšený. Poslední hovor byl ale nejdivnější, bylo to, když už byl skoro u hotelu.
"Hyung, ona je tady, zírá na mě, a přibližuje…“
"Zamkni se do koupelny."
"Ale, Hyung, ona mě tam najde…“
Vyběhl schody, protože nechtěl riskovat, že ho někdo uvidí, a začal horlivě bušit na dveře. "To jsem já, Jiyong. Otevři, Seungri." Trvalo to asi pět minut, než mu konečně mladší mladík otevřel, a to co viděl, jakmile vešel dovnitř, ho vylekalo. Všude v pokoji bylo plno rudé, na stěnách, na posteli a uprostřed toho na veliké posteli leželo dívčí tělo. Nemusel se ani přibližovat a bylo mu jasné, že je dávno mrtvá, jen nechápal, co vedlo jejich maknae k tomu, aby udělal něco takového. Otočil se k němu, vypadal strašně. Seděl schouleně v rohu pokoje, na jeho obličeji a oblečení byla už zaschlá krev a on se celý třásl, nervózně se kousal do prstů a pohupoval se zepředu dozadu.
"Ri…“ Klekl si před něj a opatrně ho objal. "To jsem nebyl já…“ Zašeptal. "Ona to ví a stejně mě pronásleduje." Přitiskl ho k sobě blíž, musí ho nějak uklidnit. "Byla zlá, ale nechtěl jsem…“
"Ssshhh…“ Jemně ho pohladil po vlasech. "Hyung to zařídí…“ Zavřel na chvíli oči. Absolutně netušil, co má dělat. "Hyung tě ochrání…“
Chvíli tam s ním seděl, pořád něco nesrozumitelného blábolil o té dívce, ale nakonec se uklidnil.
Neptal se Seungriho, kdo to udělal. Bylo mu to jasné, že to byl on, ale nechtěl ho tím zase rozrušit. Musel vymyslet plán, jak se té mrtvoly zbaví. Znovu se rozhlédl po pokoji, pak se vrátil k posteli a zabalil to neživé tělo do špinavých přikrývek. Je mu jasné, že nemá šanci vynést tělo dveřmi, aniž by si jich někdo všiml, ale nemohl se na to už dívat. Poslal Seungriho se umýt potřeboval mezitím vymyslet jak z toho ven. Bylo mu jasné, že policie půjde okamžitě po Seungrim, takže utíkat nebude mít cenu.
Maknae se šíleně rozkřičel.
Běžel ustaraně za ním. Našel ho, jak se krčí pod sprchou a ječí na protější konec na někoho, ať jde pryč. Jenže tam nikdo nebyl a Seungri stále křičel. Musel ho od tama dostat násilím. Byl tolik vyděšený, že ho ani nepoznal a tak se bránil.
O půl hodiny později se díval na mladšího mladíka, jak už klidný leží s hlavou na jeho klíně.
"Půjdu do vězení?" Zeptal se tiše. Jak tu tak ležel, vypadal tak dětsky těžko říct že by se byl schopný dopustit vraždy.
"Ne,… něco vymyslíme, potřebuji jen čas. Proč ses s ní znovu sešel?"
"Řekla, že se chtěla omluvit, ale místo toho mi dala něco hnusného k pití a pak si mě natáčela."
"COŽE?" Jestli někdo uvidí nějaké nahrávky z toho, co se stalo, jsou nahraní.
Ozvalo se zazvoněné mobilu. Zvedl udiveně hlavu, ten nebyl ani jednoho z nich. Musel být její.
"To si nečekal, že si má sestra vezme kameru, když za ním půjde po druhé, že?"
"Kde…?“
"To je fuk, nahrávku mám já a předám ji policii a novinám, pokud nebudeš spolupracovat."
"Co chceš?" Sykl na něj naštvaně. Nesnášel vyděrače.
"Pošlu vám adresu do půl hodiny, ať jste tam."
Seungri měl po cestě divné záchvaty, pořád na někoho křičel, co tam dělá, ať zmizí, pak už byl jen vyděšený.
Když dorazili na určenou adresu, čekal na ně normálně vypadající domek. Vešel dovnitř, mladší mladík se ho držel jako klíště.
"Tak si přišel?" Před ním seděl chlapík ve středních letech a divně se na něj uculoval.
"Kolik? Můžu ti dát tolik, že už nebudeš muset do smrti pracovat." Byly to těžce vydělané peníze, ale v takovém případě se jich klidně vzdá. Vše, jen aby zachránil Seungriho.
"Peníze jsou taky fajn, ale já chci něco k tomu." Prohlédl si ho odshora dolů. GD ten pohled znal a nelíbil se mu. "Zapomeň, najdi si na to nějakou děvku venku." Slizce se na něj usmál, chtělo se mu z toho ksichtu zvracet. "Obávám se, že nemáš na výběr. Buď to, nebo bude mít tvůj kamarád problémy."
Otočil se, Ri ho stále svíral za ruku a díval se na něj uslzenýma prosebnýma očima. "Ne…“ Zašeptal mu, povzdechl si, má snad na výběr? "Ale ne před ním." Vytrhl svoji ruku z pevného sevření a přešel blíž. Seungri se ho snažil znovu chytit a zabránit mu v tom, ale on ho odstrčil. "Zůstaň tady, maknae…“ Přikázal.
"ale, Hyung, to nemůže."
"Zůstaň tu." Zvýšil na něj hlas a mladík konečně poslechl. Snažil se na něj nedívat, jak kráčel do další místnosti, nedívat se na ty uslzené oči a vyděšený výraz.
"To je vše tvoje vina…“
Trhl sebou, to je ona. Pořád za ním chodí, její bledé a ledové prsty se ho dotýkaly, chtěl utéct, ale neměl kam. Smála se mu, ukázala svůj krvavý úsměv, moc dobře věděla, že se nemá kam schovat.
Jeho Hyung konečně vyšel ven, pomaličku kulhal a vypadal, že na těch roztřesených nohách sotva stojí. Obličej měl hrozně bledý, jakoby před chvíli zvracel, jeho oči byli rudé, jak byli zraněné od zrádných slz, co mu stále ještě tekly po tvářích. Přesto došel až k němu a sevřel ho v náručí. V ruce něco držel, čekal, že je to ta nahrávka, dostal ji dokonce i s kamerou.
"Promiň, Ri, Hyung udělal něco moc špatného."
Neví, jak se jeho Hyung všeho zbavil, jen ví, že ta mrtvole je stále v tom, na další den zaplaceném, pokoji. Měl strach, ale Hyung mu nevěřil, že je tady a nenechá ho na pokoji. Hyung byl naštvaný, můžou za to noviny, co přinesl, a mrskl s nimi naštvaně do koše.
Pak ho slyšel, jak s někým rozčileně telefonuje.
"Zaplatil jsem ti. Stál jsi mě několik milionů. Tak proč? Ty parchante celý svět si o mně teď myslí, že jsem nějakej úchylnej gay."
Ale hlas v telefonu se mu jen vysmíval. "A kdo si myslíš, že dal sestře špatnou drogu pro tvého kamaráda? Její smrt mi vynesla fajn prachy. Nahrávku jsi dostal, v dohodě nepadlo ani slovo, že nemůžu využít fotek sexu s tebou."
"PARCHANTE!" Hodil mobilem o zeď a ten se roztříštil na několik malinkatých kousíčků.
Tehdy slyšel jeho Hyunga zničeně plakat a dlouho, ale nemohl ho jít utišit, byla tu ona a nechtěla ho pustit.
G-dragon byl unavený, dva dny nespal, nemohl vymyslet jak ze všeho ven. Bylo mu jasné, že v hotelu za chvíli přijdou na to, že mají v pokoji hnijící mrtvolu. Navíc tu byl Seungri, který byl pořád vystrašený. Často ho nacházel schovaného buď pod postelí, nebo ve skříni. Tvrdil mu, že tu děvku stále vidí.
Podíval se na svého milované maknae, který se tu choulil celý zhroucený. Rty měl vybledlé a popraskané, pořád se třásl a on by se ani nedivil, kdyby měl horečku. Ta vražda ho musela hrozně zasáhnout a ještě ty jeho halucinace.
'Ne!'
Zatřásl nad sebou hlavou, možná nikdy nevěřil na duchy, ale jestli Seungri tvrdí že tu ta holka je a pronásleduje ho, tak mu věří. Jenže odtud ho nemá jak zachránit, nemůže odehnat něco, co nevidí, něco, s čím nedokáže soupeřit.
Tak moc mu chybí ten veselý úsměv. Vzdal by se všeho, jen aby ho měl zase zpátky.
Byl tak bezmocný. Sedl si na židli a prohrábl si rukou vlasy. Netušil, jak z tohohle bordelu Seungriho dostane, jeho jediná naděje ho zradila. Jak měl tušit, že ten parchant kvůli penězům využije vlastní sestru, že mu zničí před celým světem pověst.
Povzdechl si a otočil se na postavu zatím v klidu spící na posteli. Nedopustí, aby dopadl stejně. Jeho život už je zničený, ale ten Seungriho ještě ne.
'Ne nedopustím to.'
Zavedu ho na to místo, kde ta noční můra začala.
Seungri cítil, jak se ho někdo dotýká, jak ho volá. Otevřel oči a těsně před svým obličejem viděl ten její, celý zářivě bílý a děsivý. Tmavé kruhy pod očima se teď zdály ještě větší. Rudé oči na něj zlostně shlížely, a krvavé rty se otevřely, aby řekli tu jedinou větu, co dovedou.
"Je to tvoje vina!"
"Ne!" Vykřikl a pokusil se ji setřít, když se mu to podařilo, tak se schoval pod postel, ale i to bylo zbytečné. Chodila kolem postele sem tam jako šelma kolem své kořisti.
Její bledé bosé nohy mu ukazovaly, kde je. Celý se třásl a měl takový strach, že se opět kousal do, už tak bolavého, prstu.
Bál se a ona se mu jen smála, smíchem, který ani trochu nezněl lidsky, byl tak pronikavý jako škrábání nehty o tabuli.
"Nikdy se mě nezbavíš, je to tvoje vina."
A když už se skláněla k němu pod postel, práskly hlasitě dveře a její postava zmizela.
"Ri? Co děláš pod postelí?"
Ten vřelý hlas znal, byl jeho Hyunga. Co když je to ale jen nějaký trik a když vyleze, tak tam bude zase ona?
"Pojď ven, nachladíš se." A ani když tohle nezabralo, chytla ho něčí ruka za zápěstí a i přes jeho protesty jej vytáhla ven.
Dostalo se mu pohledu na Jiyongovu krásnou tvář. Tvář, která nyní vypadala ztrhaně a moc unaveně díky starostem a nedostatku spánku.
"Byla tu zas?"
Přikývl a jeho Hyung ho objal. Držel ho v náručí, jako by to mělo být naposledy. "Já tě ochráním."
Zmateně k němu zvedl hlavu. Jeho Hyung brečel. "Jak?"
Neodpověděl, jen ho dál držel. Pak jej uložil zpátky do postele, dal mu prášek proti horečce a pořádně ho přikryl. "Měl bys spát."
"Ale ona tu zas bude…“
"Sshh, zavři oči. Až je znovu otevřeš, bude vše v pořádku." Políbil ho na čelo, na tvář a pak na rty. Seděl u něj, dokud si nebyl jistý, že usnul.
Asi hodinu na to se mu zdálo, že uslyšel výstřel. Trhl sebou, ale byl natolik unavený, že spal dál.
Až později si všiml stříkanců krve na podlaze, chladného mrtvého těla a ručně psaným dopisem přiznání určeným policii.
Měl pocit, že slyší zase ten šílený smích a začal šíleně řvát.
O několik měsíců později…
"Poslední dobou se zlepšil, začal si sice mluvit pro sebe, ale zbavil se strachu, hodně se teď usmívá."
Tři muži se podívali za plastové sklo, které je dělilo od jejich bývalého kamaráda, který tam seděl na zemi a s pobaveným hlasem něco vykládal do prázdna vedle sebe.
"Možná se přes sebevraždu jeho přítele přenesl."
Seděl v té bílé místnosti, měl dobrou náladu. Sice tu nebylo moc zábavy, ale už se neměl čeho bát.
Ta dívka náhle zmizela. Vystřídal ji někdo jiný.
Usmál se na jeho Hyunga, který seděl vedle něj a taky se smál.
Slíbil, že ho jí zbaví a že ho ochrání.
Natáhl ruku, jakoby chtěl pohladit tu postavu vedle něj.
"Hyung tě ochrání, Seungri…“
Žádné komentáře:
Okomentovat