Betrayal

Fandom: Big Bang/BEAST
Pairing: Junhyung/Hyunseung, Big Bang/Hyunseung (jednostranný) GD/Hyunseung, Junhyung/Yoseob
Varování: Rape, Angst, AU-BAD BIG BANG (já mám BB strašně ráda a vím že maji Seungii rádi, ale potřebovala jsem "bad guys" tak se na mě jejich fanoušci nezlobte)
Popis: Hyunseung od do doby co byl v BIG BANG hodně zkrásněl a jeho bývalí členové si toho všimli.
(obrázek by Lucy )

-

„Nepřipadá vám že Hyunseung tak nějak vyrostl?“ Zeptal se TOP zbytku skupiny zatím, co sledoval BEAST videoklip, tedy spíše jednoho konkrétního člena.

„Nechápu, co myslíš.“ Namítl GD i jeho oči byli upřené na bývalém členu. Nepřipadá mu, že mladík vyrostl, on jen hodně zkrásněl, pryč byl ten roztomilý chlapec, co znal.

„Myslím tím, že vyrostl do krásy.“ Pousmál se, chlapec se mu celkem líbil už před tím, teď z něj ale bylo něco úžasného, hubená vypracovaná postava, veliké oči orámované černou linkou a soustředěný pohled na taneční kroky.

„Ale pokud sis nevšimnul…“ Ukázal Seungri na rappera BEAST. „Už si ho zabral někdo jiný.“

TOP měl stále upřený pohled na mladíkových pohybech v televizi. Přemýšlel, jaké by to bylo, kdyby se ty útlé boky vlnili u něj v posteli. „Chci ho! A to co nejdřív.“

Seungri se na něj nechápavě podíval. „Asi jsi mě špatně slyšel, před chvíli jsem říkal že…“

„Je mi jedno že někoho má!“ Přerušil ho. „Neříkej, že jsi nemyslel na něco podobného, viděl jsem, jak se na něj koukáš, představuješ si, že je s tebou, vidíš, co se pod tím oblečením skrývá, jeho štíhlou postavu jak se pod tebou slastně prohýbá. Řekni, to ho vážně chceš přenechat někomu jinému? Někomu z jiné skupiny?“

Seungri na sucho polknul, nechtěl teď nic jiného než ty představy uskutečnit. „Nechci… ale nic jiného mi nezbývá.“ Dodal sklíčeně.

Na tohle ani TOP nevěděl co říct.

„Tak mu prostě zavoláme, že se chceme po dlouhé době zase sejít a vezmeme si, co chceme.“ Navrhnul Daesung který byl jako jediný celou dobu ticho.

TOP se usmál a chytil ho kolem ramen. „Víš, někdy máš celkem dobré nápady.“

Jiyong jen nevěřícně zíral na členy své skupiny. „S tímhle já nechci mít nic společného.“

On si pamatoval, jak raněný jeho kamarád byl když musel skupinu opustit, a byl rád, když ho viděl v BEAST šťastného, nechtěl mu znovu ublížit jen kvůli nějakému chtíči. Jistě taky ho chtěl, ale když je mladík zadaný je zadaný, navíc Hyunseung nevypadá na někoho kdo je pro úlety na jednu noc.

„Tohle dopadne špatně.“

„Klid GD bude sranda, a Hyunseungovi se to bude taky líbit, slibujeme.“

Hyunseung ležel na pohovce, hlavu měl položenou na Junhyungově klíně a společně koukali na nějaký film v televizi. Zbylí členové se váleli vedle na zemi. Rapperovi se nějak podařilo zabrat si sedačku celou pro sebe, to jim umožňovalo, tohle tulení. Chtělo se mu celkem spát, vystoupení bylo vyčerpávající a Junhyung hřál tak pěkně, jako ten nejměkčí polštářek, Junova ruka se mu začala probírat vlasy a on spokojeně zavřel oči. Pak mu ale zazvonil mobil a tenhle klidný moment narušil. Nechtěl to zvedat ale, když na displeji viděl jméno člena jeho bývalé skupiny, hovor přijal.

„Jiyong? Co se děje nevoláváš mi často.“

„Nejsi rád, že volám? Dlouho jsme spolu nemluvili.“

Usmál se a k nelibosti člena vedle něj se posadil. „Jsem rád, jen jsem to nečekal. Jak se vede tobě a ostatním.“

„Víš Seungie ostatní a já máme takový nápad…“

Hyunseung nadšeně poslouchal a když mu Jiyong řekl o tom, že se s ním chtějí všichni zítra sejít, nadšeně souhlasil.

„Co chtěl?“ Zeptal se ho jeho milenec hodně podrážděně.

Jen se na něj usmál a znovu lehnul na místo, kde byl předtím. „Chce se zítra sejít a někam vyrazit myslí tím jako všichni ze skupiny.“

„Ale ty už nejsi členem BIG BANG…“ Namítl Junhyung podrážděný tón z jeho hlasu ještě nezmizel.

„Já to vím, to není, že by mi chyběla ta skupina, jen se s nimi rád znovu potkám, jako s kamarády.“

„Myslel jsem, že budeme zítra spolu.“

Znovu se posadil a s úsměvem, svého milovaného rappera políbil. „Já ti to pak další den vynahradím.“ Mrknul na něj a v Junhyungovi svitla naděje, přitáhnul si menšího mladíka na klín. „Opravdu? Budeme už spolu…“ Položil mu prst na rty. „Možná…“

„Tak dobře, ale pak budu chtít velikou odměnu za to, že jsem tu byl sám.“ Sklonil hlavu, že ho políbí ale Doojoon ho přerušil. „Můžete si to zamilované tlachání nechat na potom? Někteří se tu na ten film dívají.“

__________________________________________________

„Kam půjdeme?“ Zeptal se Hyunseung. TOP se musel zasmát, jeho vlastní naivitě.

„Nikam užijeme si přímo tady!“Řekl a docílil tak nechápavého výrazu beast člena. Přešel tedy k němu a položil mu ruku na rameno. „Jsi strašně krásný Seungie.“ Dlaní ho jemně pohladil po krku. „Tak moc krásný… „ Druhou ruku přenesl mladíkovi k pasu. „Chci tě stejně jako ostatní.“ Hyunseung ale jeho ruku odsunul a ustoupil o pár kroků dál. „J-já raději… půjdu domů.“ Chtěl se otočit a zamířit ke dveřím ale Taeyang ho chytil za paže a shodil na zem. „HEJ! Co to děláš?“ Chtěl se zvednout, ale to už byl u něj TOP a začínal mu i přes jeho protesty sundávat tričko. „Neboj, bude se ti to líbit.“ Chlácholil ho, ale mladík se dál vzpouzel. „JÁ TO ALE NECHCI!“ Začal míst strach a díky rukám co mu Taeyang držel, se cítil absolutně bezmocný. Kopal nohama ale ty mu chytil Daesung. Chtělo se mu brečet. Otočil hlavu k Jiyongovi v naději že mu pomůže, ten ale zakroutil hlavou a odešel.

„Promiň Seungie.“ Sednul si před dveře na zem, hlavu schoval do dlaní, kdykoliv slyšel Hyunsengovi vyděšené výkřiky drali se mu do očí slzy bezmoci, chtěl pomoct, ale nemá jak a bál se že kdyby tam zůstal tak by se k nim přidal.

K prošení se přidali vzrušené vzdechy dalších lidí. Mohl přesně před očima vidět co se tam děje.

Zarachotil klíč v zámku…

Seungri konečně přišel domů. „Co se stalo?“ Přiběhl k němu starostlivě když viděl, jak zničeně sedí na zemi. „Oni to opravdu udělali, ale on to nechce, prosí a křičí, aby přestali, prosím udělej něco.“ Mladší mladík přikývnul a otevřel dveře, za kterými by měl být znásilněný Hyunseung, ale zastavil se ve dveřích, než stačil cokoliv udělat. „On…“ Polknul, Hyunseung byl na všech čtyřech podle třesoucích nohou byl k téhle poloze přinucen. Jeho Nádherná tvář byla plná slz a nyní i bělavé hmoty. „Vypadá dobře co?“ Zeptal se TOP, který zrovna měl plno práce s chlapcovým vyzývavým pozadím.

Přikývnul, vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře.

GD pochopil, že mu už ani Seungri nepomůže a tak celou dobu poslouchal to naříkání a doufal, že se to někdo z BEAST nedozví.

A bylo to horší, Hyunseung byl už asi zoufalý a tak začal volat jeho jméno.

Prosil ho, aby mu šel na pomoc.

„Jiyong!“

Zavřel oči a zatřásl hlavou. „Ne…“

„Prosím….“ Křik asi to bolelo. „Jiyong.“

Pokrčil kolena a schoval mezi ně hlavu.

„Pomoc, prosím Jiyong.“

Snažil se ho dál neposlouchat, nemůže mu pomoct.

„Jiyong“

Pak už ho Seung nevolal. Dokonce i přestal křičet, mohl doufat, že se mu to třeba začalo líbit, ale pravděpodobnější bylo to, že už byl moc vyčerpaný.

Během poslouchaní za dveřmi ho napadali zrádné myšlenky jako zavolat Junhyunga aby šel svému milenci na pomoc, ale nedokázal by zradit vlastí skupinu možná, že to co dělají teď je špatné, ale jinak jsou to kamarádi, a má k nim větší vztah než k mladíkovi z jiné skupiny.

„Promiň, oni ti neublíží, slíbili to.“

Pak ale slyšel něco, co ho přinutilo změnit názor.

Uslyšel další výkřik ale tentokrát někoho jiného, pak ránu jako by někdo někoho praštil a tiché vyjeknutí.

„Ty děvko, tis mě kousnul.“ Znovu ten zvuk a rána. „Uvědomuješ si, jak to bolí?“ Další a opět doprovázen tím naříkáním. Zvednul se, tohle byla poslední kapka, otevřel dveře, aby se mu naskytl pohled na Hyunseunguv krvavý obličej a TOPA co nad ním stál s napřaženou rukou k další ráně.

„A DOST!“ Zastavil tak vysokého člena skupiny v tom, co chtěl udělat a všichni se podívali na něj.

„Porušili jste slib, říkal jsi, že se mu to bude líbit a že mu neublížíte.“ Přešel k třesoucímu se tělíčku na zemi a opatrně aby mu nějak neublížil, ho zvednul. „Vypadá, jako že se mu to líbilo?“ Nikdo nic neříkal, nechali ho odnést mladíka do koupelny a i když za sebou zamknul dveře, nic neslyšel.

„Už to bude dobré.“ Pustil teplou vodu a jemně Hyunseunga položil do vany. Setřel mu krev a slzy z tváří ale oboje teklo pořád dokola. „Zakloň hlavu.“ Natáhl se po ručníku a položil mu ho na bolavý nos.

Se zájmem se podíval na ten bledý krk, který se tak pěkně záklonem protáhnul. Sklonil hlavu níž, mohl cítit mladíkovu vůni, ne ostatních jen Seungovu, bylo to tak lákavé, nevěděl, jak ale jeho rty se k té kůži přitiskli a něžně po ni klouzali.

„Už ne…“ Zakňučel mladík přes látku, co měl před ústy.

G-dragon selhal, ale on nechtěl, aby to ostatní věděli, potřeboval, aby ho viděli tak že se dokázal ovládnout.

A proto když měl to krásné tělo před sebou s nohama na jeho rameni a on do něj se stále větší a větší naléhavostí a potřebou přirážel, držel ten krvavý ručník přitisknutý Hyunseungovi na obličeji, aby nemohl křičet a nikdo se nedozvěděl, co udělal.

Když byl hotov, konečně ho umyl, ošetřil jeho poraněná místa, oblékl ho do vlastního čistého oblečení a vynesl ho z koupelny ven.

Bylo mu jasné, že nedojde domů sám a tak ho odvezl. Po cestě mu jasně nařídil, že nikomu nesmí nic říct, byl tak vyděšený, že souhlasil.

Jeho milenec ho už čekal celý naštvaný a ustaraný proč je tak dlouho pryč. Hyunseung nemohl pořádně chodit z toho, co mu udělali, se mu pletli nohy a vypadal jako by byl opilí.

„Trochu moc toho vypil.“ Fakt, že z něj nebyl cítit žádný alkohol, vyvrátil když se pozvracel přede dveřmi.

„Seungie?“ Starostlivý Junhyung k němu přiběhnul, ale na mladíka toho už asi bylo moc a tak než k němu došel, omdlel a přistál obličejem ve vlastních zvratcích.

„Fuj…“ Zašklebil se nad tím pohledem. „Nechám vás tu raději o samotě.“ Zamával a vyšel ven.

Všechno bylo dobré, žádné výčitky.

Nasedl do auta a dojel domů.

Sotva došel domů a zavřel za sebou dveře tak padnul na kolena a rozbrečel se. ‚Co jsem to jen udělal?‘

Podíval se na pokoj, ve kterém to začalo. ‚Proč jsme to my udělali?‘

Hyunseung měl zvláštní sen, děsivý sen, zdálo se mu, že ho jeho kamarádi vlákali do pasti, jako nějaké zvířata z něj strhali oblečení a proti jeho vůli s ním měli sex a pak přišla záchrana…

G-Dragon, vynesl ho ven a ošetřil.

Pousmál se, divný to sen.

Otočil se na bok a jeho úsměv mu ztuhl na rtech.

Bolelo to.

Zadek, pohmožděné boky z toho jak pevně ho drželi.

Hruď co byl plná rudých flíčků a kousanců.

Ten úsměv se vytratil ze rtů úplně a oči se zalily slanými kapkami.

Jiyong není hrdina,

Vybavil se mu obraz, kde ležel na studených kachličkách s ručníkem na obličeji, co mu bránil dýchat.

Kousnul se do rtu, Jiyong je jen zbabělec, chtěl vypadat jako hrdina a tak si ho vzal po taji, nějak ztratil vůli k němu ještě dál vzhlížet.

Opět se jeho bílé zoubky zakously do spodního rtu, opakoval to tak ještě několikrát, nechtěl brečet a tohle bylo to jediné, co pomáhalo.

Co bude dělat, až se to dozví Junhyung?

„Jun?“ Nadzvedl se a rozhlédl se po pokoji, z toho pohybu se mu zamotala hlava a on znovu přistál obličejem v polštáři.

„Měl bys ještě odpočívat, v noci jsi měl horečku.“ Někdo ho chytil za ramena a on se od toho doteku vyděšeně odtáhnul. „Klid, nic ti neudělám.“ Snažil se ho uklidnit hlas jejich leadera.

„Doojoon?“

„Správně…“ Pohladil ho po vlasech, ale on sebou zase trhnul. „Jun se na tebe až moc zlobí, aby přišel.“

‚Zlobí? To už zjistil, co se stalo?‘ Chtělo se mu brečet. „Co… co jsem provedl?“ Zeptal se skoro plačky.

Doojoon si povzdechnul a posadil se. „Podvedl jsi ho, a typuju, že aspoň s polovinou skupiny, pořádně tě natrhli, to by se jednomu člověku nepodařilo…“ Sklonil se k němu a on znovu vyděšeně ucouvl. „Nehraj si na znásilněného Seungie, kdyby ti něco udělali, skončil bys v horším stavu, krom malé modřiny na obličeji, nevypadáš, že by ses bránil.“

‚To není pravda, já se bránil, koupal jsem, kousal jsem…‘ Z hrdla se mu ale dostali pouze vzlyky.

„Nebudu se tě prát, proč jsi to udělal, vypadalo to, že jsi byl opilí, ale mohl sis dát pozor, ať na to nepřijde.“ Měl pocit, že leader zní každou větou přísněji. „Měl o tebe strach, měl jsi hroznou horečku a vypadal jsi tak bledě, když tě potom vysvlíknul z toho propoceného oblečení, měl šok, brečel, chtěl jít zabít všechny členy tvé bývalé skupiny, ale jejich leader mu po zavolání potvrdil, že jsi s nimi byl dobrovolně, a má pravdu, viděl jsem znásilněné lidi, vypadají jinak.“ Odmlčel se a Hyunseung se bál že ho třeba praští nebo něco. „On tě miloval Seung, hodně tě miloval, tohle ti nikdy odpustí.“

Chtěl něco říct, opravdu chtěl, ale nedokázal to.

Pak přišel Kikwang, bál se na něj jen podívat a tak schoval hlavu pod peřinu, už nedbal na bolest, chtěl jen být sám a brečet. „Co tu děláš? Říkal jsem, že si s ním promluvím nejdříve já.“

„Jsem leader, je to moje povinnost, jak je na tom Junhyung?“

Mladší mladík si naštvaně odfrknul. „Je s Yoseobem vytáhnul ho ven, po dvou dnech kdy se snažím Juna přemluvit, aby tam Seungovi ještě jednu šanci mi to musí překazit.“

Dál už je neposlouchal. ‘ Dva dny? Spal jsem dva dny? A co Yoseob? Dá se Jun dohromady s ním?‘ Hyunseung se už během jejich duetů bál, že mu roztomilí člen Juna přebere. Ty dva vypadali jako zamilovaná dvojice, že si začal myslet, že není pro Junhyunga ten pravý. Yoseob by byl lepší volba, krásně zpíval, byl vtipný, roztomilý a vždy středem pozornosti.

„Seungie?“ Někdo se mu snažil strhnout přikrývku z hlavy. „NE!“ Usilovně se za ni chytil a nechtěl ji pustit.

„No tak to jsem já…. Kikwang.“ Vynaložil trochu úsilí a peřinu z jeho sevření vyprostil, pak ho i přes jeho protesty objal. „To bude dobrý…“ Jemně ho hladil po zádech a kdykoliv viděl, jak se po těch dotecích otřásl tak se zamračil. „Kiki…“ Vzlyknul. „To bolí….“

„Já vím, přinesl jsem ti nějaké prášky, ty ti pomůžou.“

„Jun mě nenávidí.“ Po tvářích mu tekly slzy, které mu stekli až do úst a promáčeli chlapcovo tričko.

„Pokoušel jsem se jim vysvětlit že Jiyong lže, že tě určitě znásilnili, ale nevěří ti, díky jeho slovům tě teď vidí jako nějakou děvku.“

„Možná že jsem jen děvka….“

Kikwang ho k sobě pevněji přitisknul. „Seungie…“ Netušil co má říct nebo udělat, aby ho utišil. Znásilnění je něco s čím se sám nevypořádá, potřeboval by pomoct zbytku skupiny, ale oni jsou příliš naštvaní, aby něco udělali.

Prášky proti bolesti zabrali rychle a tak když se mu trochu ulevilo, byl vyhnán manažerem z postele, členi mu neřekli, co se stalo a za to jim byl vděčný.

„Seungie pojď se najít, můžeš si pak jít zas na chvíli lehnout, než vyrazíme.“ Volal na něj Kikwang z vedlejší místnosti. I když nerad zvedl svoje bolavé tělo z postele a vyšel z pokoje ven. Popravdě, bál se, měl strach s toho, jak se budou ostatní tvářit, ale ze všeho nejvíc měl strach z pohledu na zlomeného Junhyunga.

Jenže mladík nevypadal naštvaně, právě naopak smál se, seděl u stolu s Yoseobem a navzájem se spolu krmili, Jun se k němu choval tak něžně a opatrně a to ho přinutilo trochu žárlit.

„Jun…“ Špitnul tichým hláskem, když si sedal vedle něj. Ti dva ho ale nebrali na vědomí. „Junhyung…já…“ I nadále ho ignoroval Yoseob k němu ale svůj zrak upřel. „Junhyung…“ Tentokrát to znělo spíše jako nějaké zakňučení s toho jak se mu hlas zlomil, měl pocit, že bude znovu brečet.

„SAKRA JUNHYUNG! Hyunseung na tebe mluví tak ho neignoruj!“ Vyštěkl na něj Doojoon, který už to nemohl dál snášet.

„Nemám potřebu s něčím takovým mluvit.“ Řekl, aniž by se na něj otočil. Hyunseung ho chytil za paži. „Jun…“ Jeho milovaný ho ale odstrčil, dokonce tak moc až skončil na zemi. Bolestně zaskučel a upíral svoje veliké smutné oči na Juna.

„Nehodlám tě brát na vědomí, pokud to nebude nutné.“ Po té se dál věnoval Yoseobovi, dokonce ho políbil na tvář, Hyunseung se na to mohl jen dívat, ani se nezvedl ze země, jen koukal na to, jak se mu jeho láska ztrácí před očima, aniž by něco udělal.

„Proč mi to děláš?“ Rozbrečel se, Kikwang k němu přiběhl on se, ale odtáhnul. „Proč Junie?“

A on mu opět nevěnoval ani jeden svůj pohled. „Protože jsi děvka, co spí s ostatními za mými zády, přede mnou ses choval, že nemůžeš, že nejsi připravený a pak si to rozdáš s nimi.“ Na chvíli se odmlčel a pak zase pokračoval. „Nezradil jsi jen mě ale i ostatní, pokud ti BIG BANG tak chybí, neměl jsi v téhle skupině nikdy začínat.“

Zarazil se, ta slova… tolik to bolelo, nesnášel ten pocit, že není nikde vítán, že není dost dobrý.

Že jen zbytečné nic.

„To bylo trochu moc, nemyslíš?“ Kikwang vypadal naštvaně, nechtěl, aby se kvůli němu ti dva pohádali a tak se zvednul. „Máš pravdu, promiň.“ Sklopil hlavu a pomalu se vracel zpátky do pokoje.

Neopustí beast nedokáže to, ale bude se snažit, ukáže všem, že on není jen nic.

Položil se na postel. „A třeba mi pak Jun někdy odpustí.“

Hyunseung celé dva dny usilovně trénoval, nejedl, a na několik hodin se zamykal v tanečním studiu a tančil, sám a dlouho, dokud mu nohy nevypověděli službu a on se zhroutil na zem.

Ostatní ale jeho snahu neviděli, byli na něj naštvaní a Junhyung dělal, jako že tam není.

Proč by taky měl brát na vědomí jeho existenci?

Teď když měl Yoseoba, slyšel je den před tím, byli spolu v koupelně, dokonce se odvážil i nakouknout dovnitř, neměli spolu sex, jen se líbali, hodně vášnivě líbali.

Uvědomil si že Junhyung na něj zapomněl a vymazal ho nadobro z hlavy.

A on neměl tušení jak se s tím vypořádat.

G-Dragon měl špatný pocit, chtěl se Hyunseungovi omluvit ale, když mu tu noc zavolal člen jeho skupiny, zpanikařil a prostě musel lhát. Co taky mohl jiného říct? Seung byl tady a i když nechtěl tak jsme si to s ním rozdali, tak jsme ho znásilnili, ale on to zvládne. Tohle mu měl říct? Mohl by to byt konec skupiny, navíc jestli se Junhyung s ním rozejde, bude mít teď šanci on. Hyunseung zkrásněl, moc zkrásněl, chtěl ho znovu mít ale tentokrát dobrovolně.

Jenže byl tu ten špatný pocit, strach že mu Hyunseung neodpustí. TOP se mu vysmál, když slyšel, jak do toho telefonu lhal, prý je krýt nemusel, je rád že s ním měl sex, nestydí se za to.

On to ale nedělal kvůli nim ale kvůli sobě.

Tu noc se šel projít, večer bývá ve městě klid a tak se nemusel bát fanoušků, ani nevěděl, jak ale po čase zjistil, že není ani moc daleko do BEAST dormu

Povzdechl si a chtěl se vydat zase zpět, ale když se chtěl vydat dál, všiml si, že na mostě co tam byl, seděl někdo na zábradlí. 'Sebevražda v tuhle dobu?' Rozběhl se blíž, aby mohl dotyčného nějak zastavit, ale čím víc se blížil, tím mu připadala postava povědomá, až si konečně uvědomil, že to je Hyunseung.

Seděl tam na kovové tyči od zábradlí, koukla na auta pod ním a vypadal zamyšleně.

„Seung!“ Zakřičel a běžel rychleji, mladík ale nevypadal, že by ho slyšel.

"HYUNSEUNG!" Dál křičel, už byl skoro u něj, ale v tu chvíli se asi Seung rozhodl, že skočí, ruce se přestali držet a on se nahnul dopředu, aby přepadl dolů. Než však stačil spadnou, G-Dragonovi útlé ruce ho zachytili okolo hrudi a jediným prudkým pohybem stáhli k sobě, takže neudrželi rovnováhu a upadli společně ne bezpečnou stranu na zem. Hyunseung byl v šoku a tak na něj jen vyděšeně hleděl. Sotva se Jiyong vzpamatoval, tak ho objal a začal brečet, tisknul ho k sobě jakoby se bál, že když ho pustí tak ho už neuvidí, tolik se bál, že spadne dolů a umře. "Tohle už nikdy nedělej." Zajel mu rukou do vlasů a tiskl jeho hlavu na své rameno. "Prosím Seungie..." Pláčem se už úplně zalykal. "Je mi to líto… nechtěl jsem ti ublížit."

Hyunseung nic neřekl, a ani nebrečel, asi byl ještě moc v šoku.

Seděli tak delší dobu, on plakal a prosil chlapce v jeho náručí, ať už nikdy nic takového neudělá a on, jen se nechal objímat, aniž by nějak reagoval.

"Tak že jste vy dva spolu?" Ozval se nad jejich hlavami podrážděný hlas beast rappera, Zvednul hlavu a všiml si, že se vede za ruku z jejich hlavním zpěvákem. "T-to..."

"Co? Chceš mi snad říct že mezi vámi není?" Zhnuseným pohledem se podíval na chlapce, který konečně projevil nějakou známku života, smutně koukal na svého bývalého milence. "To jsi byl rychlí, asi jsem ti moc nechyběl, co? Řekni, miloval jsi mě, ty děvko někdy?"

Hyunseung na to nic neřekl, jen se začal celý třást a očima těkat zpátky k mostu, GD to vycítil a tak ho raději dál držel, aby ho nenapadlo se tam rozběhnout a skočit. 

A aby ho ušetřil ošklivým urážkám, rozhodl se lhát. "Jsme spolu, máš něco proti tomu?" Podíval se na něj, tvář mu zdobil provokativní úsměv. "Ty sis taky našel náhradu rychle, jak tak koukám, ale není čemu se divit, ten skrček vedle určitě jen čekal na podobnou situaci, které může využít." Yoseob, který se do téhle doby nevměšoval, se zatvářil zraněně, to co GD řekl, byla z části pravda, on skutečně měl rád Juna už dlouho, a když Seung Juna podvedl, tak využil situace, ale nikdy by je schválně nerozdělil, viděl, že jsou šťastní tak i přes to, že to bolelo, nechal to být, jenomže Jun vypadal teď tak zlomeně, tolik Seunga miloval, že se na to nemohl jen dívat.

"To Hyunseung ho podvedl, já neudělal nic špatného." Bránil se menší mladík a jemu trochu zatrnulo, podvedl… Podíval se na Huynseunga, který měl sklopenou hlavu, tvářil se jako štěně co provedlo něco špatného. 'Promiň Seungie, nic jsi neprovedl…’

"Ani se mu nedivím, z nás dvou kdo myslíš, že je lepší? Já ho alespoň dovedu ochránit." 

'To je pravda, nedokázal jsi, June zabránit tomu, co jsme mu provedli, nemáš právo na to ho chránit, nemáš právo na to se ho dotýkat, milovat ho, nebo být  s ním.'

Jun ho chytil naštvaně za tričko a vytáhl na nohy, napřáhl se a chystal se ho praštit ale Hyunseung ho zastavil, chytil ho svými drobnými ručkami. 'Zdá se mi to nebo zhubl?'

"Nedělej to…“špitl tím svým slabým hláskem. Junhyunga to asi naštvalo, odhodil chlapce od sebe a vztekle se na něj podíval. "Chráníš svého milence?" Napřáhl tedy ruku zatnutou v pěst a praštil jeho, Jiyong k němu rychle přiběhl, ale on ho od sebe odstrčil. "T-to mě tolik nenávidíš?" Ty nádherné uslzené oči vypadali tak prosebně tak smutně jak jim mohl Jun říct něco ošklivého. "Nenávidím tě tak moc že si přeji, abych tě každý den nemusel vídat doma, tak že si přeji, abys byl ze skupiny pryč." To překvapilo i Yoseoba, chytil ho za rukáv. "No tak to jsi trochu přehnal, nemyslíš?"

Nemohl ale nic odpovědět, protože se ozval Hyunseunguv uplakaný hlásek. "Tak dobře, já…“ Odmlčel se, asi ho stálo hodně úsilí tohle říct. "Už se tam nevrátím, skupinu neopustím, ale domů se nevrátím."

"Ale kde budeš…?“ Nedokončil Yoseob větu jak ho Junhyung zpražil ošklivým pohledem. "J-jiyong se o mě postará."

"Hm…“ Pokrčil raper rameny. "Dělej si, co chceš, nehledej mě ale jako výmluvu abys mohl být s tímhle." Chytil Yoseoba za ruku a odtáhl ho pryč.

G-dragon za nimi jen překvapeně hleděl, nečekal, že se tohle všechno stane, pak se otočil za mladíkem vedle. "Myslel jsi to vážně Seungie budeš bydlet se mnou? To znamená, že mám šanci? „Mladík ale měl divný výraz v obličeji, nelíbil se mu. "Je mi to jedno." Prohlásil a toho udivilo.

"Seungie…?“

"Je mi to jedno."

Nakonec ho stejně vzal k sobě, ujistil se, že tam nikdo ze skupiny není a zavřel ho v ložnici. "Donesu ti čisté oblečení." Volal na něj z koupelny, ale mladík vypadal, že mu je to jedno, jen tam seděl na posteli a koukal před sebe, když před něj položil na hromádku pyžamo, nereagoval. Dokonce, i když ho začal převlékat, nejevil žádné známky, že by vnímal co se děje. GD odolával pohledu té nahé kůže, ale nemohl si pomoct a sem tam ji políbil, až se nakonec podvolil a přistihl se se svými rty na těch jeho. "Hyunseung." Objal ho okolo ramen a přitáhl k sobě.

A on stále nereagoval.

Měl by se cítit špatně, znovu s ním měl sex, a i když se mladík nebránil tak nevypadla, že by to chtěl, a teď tu ležel vedle něj s otevřenýma očima, jakoby nemohl spát.

"Seung?"

"Nenávidím tě…“ To bylo to jediné, co za celou dobu řekl a jemu se sevřel žaludek při myšlence, že mu ublížil natolik, aby přinutil chlapce k nenávisti. "Já tě ale miluji Seung. „Zkusil to, nic jiného mu nezbylo. ¨

"Mě nikdo nemiluje…“ Po té konečně usnul.

Ráno ho probudil křik, rozběhl se tedy a našel ho položeného na stole a nad ním se skláněl polonahý Seungri. Odhodil od něj svého nejlepšího kamaráda. "Nech ho být!" Seungri se jen pousmál, ale nic neřekl a odešel. Otočil se na chlapce, jestli mu něco není, ale on stihl odběhnout  zpět do pokoje.

Trvalo mu hodiny od tam Hyunseunga dostat, zamkl se a nechtěl vyjít ven, nakonec musel jít za Seungrim pro náhradní klíč a dveře si odemknout sám, protože sedět přes čtyři hodiny před jedním pokojem se už dalo brát jako veliká oběť a když mu pak zavolal beast Leader, zajímalo ho, kde vzal jeho číslo, aby mu vynadal že Hyunseung už měl být asi dvě hodiny na zkoušce, došla mu trpělivost, hodil mobilem na zem, který se po dopadu roztříštil na několik kousků a šel si otevřít sám.

Sotva dveře otevřel tak ho vztek přešel, mladík seděl na posteli a koukal nepřítomně před sebe, tvář měl od něčeho upatlanou, přiblížil se a podle pachu poznal, že zvracel. "Není ti dobře Seungie?" Snažil se o vlídný tón ale Hyunseung ho neposlouchal. Chytil ho za ruce, byli poškrábané do krve, "To ti udělal Seungri?" Optal se starostlivě, ale on mu zase neodpověděl, ani nemusel, za mladíkovými nehty byly usazené zbytky nyní už zaschlé krve, takže si je poškrábal sám. "Vyděsil tě Seungri? Nemusíš se bát, už ti nic neudělá…“ Zlehka mu hladil poraněné ruce a sem tam je políbil. "Já se o tebe postarám."

Ale ani teď Hyunseung nedal najevo, že by vnímal.

Seungri stál ve dveřích a pozoroval je, nelíbilo se mu co se děje, Jiyong se změnil, od té noci co znásilnili Hyunseunga se změnil, byl na jednu stranu rád, že pro něj přišel, Seunguv krvavý obličej ho strašil do teď, ale nemohl se ovládnout,  pamatuje si, jak odcházel do skupiny, mladičký, nezajímavý ale celkem roztomilí teď záři krásou, a štěstím tak moc chtěl vidět zase ten plačící pohled, co měl před lety.

Tak nějak doufal že Jiyong je jiný, ale on to udělal taky, stál u koupelnových dveří a slyšel jeho zrychlený dech, možná zacpal ústa Hyunseungovi ale ta svá už ne.

A pak později v noci volal Junhyung, řval na něj do sluchátka, že je zabije za to, co udělali jeho Hyunsuengovi, a pak GD udělal něco, co nikdy nečekal, svedl všechno na nebohého chlapce, jak se opil, sváděl je svým chutným tělíčkem, a ať se podívá, zda mu skutečně připadá, jako někdo kdo se nevydal dobrovolně. Byli v té místnosti všichni. Top si jen odfrkl a odešel, ještě za sebou práskl dveřmi, Seungri zvracel, ta lež byla tak podlá a odporná že to musel ze sebe dostat pryč.

A pak když hovor skončil Jiyongova věta.

"Udělal jsem to pro vás, kvůli skupině."

Lež.

Zamiloval se do Hyunseunga a v konci jeho vztahu s Junhyungem viděl svou šanci, jinak by ho neměl tady, neměl by s ním minulou noc sex a dnes ráno, kdo by vydržel čtyři hodiny před zavřenými dveřmi tiše prošit a vstup dovnitř.

Kdyby nevolal Doojoon asi by je pro něj otevřel sám.

Jiyong se změnil, hodlal pro Hyunseunga obětovat cokoliv, ne pro něj, proto aby byl s ním i kdyby to mělo zničit chlapce samotného.

Ráno s ním mluvil, přišpendlil ho ke stolu, protože on ho nechtěl jinak poslouchat a hlasitě křičel, nedivil se mu, znásilnil ho je přirozené, že měl strach, ale mohl ho vyslechnout.

Jiyong přišel a odtrhl ho od něj a Hyunsueng díky tomu mohl utéct.

Zajímalo by ho, co se teď odehrává v té pěkné hlavě.

Hyunseung před sebou viděl Yoseoba ten roztomilý obličejík a vedle něj je Jun, usmívají se na sebe a drží za ruce, Jun se na něj otočil s tím svým kouzelným úsměvem. "Přece bys nežárlil, jsme jen kamarádi, miluji jen tebe Seungie."

Pak se obraz změnil, Yoseob leží nahý na posteli a nad ním se sklání Junhyung, líbá ty růžovoučké rty mladšího chlapce, směje se jeho červeným tvářím a slibuje mu, že už na Hyunseunga zapomněl, že miluje jen a jen jeho. 

Chtěl tu představu dostat z hlavy, ale ona se tam držela a nechtěla odejít.

Nutila se ho dívat jak Yoseob křičí slastí, jak jsou jeho drobné paže ovinuty kolem Junhyungova krku a tiskne se k němu blíže a blíže zatím co on líbá jeho bledý krk a šeptá do ucha, jak moc ho miluje a potřebuje.

Pak se obraz ztratil, Junhyung stál před ním, pěst napřaženou k ráně ta dopadla, bolelo to, upadl na zem a odřel  si ruce. Yosoeb se ho držel snažil uklidnit a on ho poslechl. Ti dva byli tak dokonalý pár, jejich perfektní obraz mu říkal jak to má být, že on tam nikdy nepatřil, zbytečná existence.

Přeji si abys nebyl ve skupině

Beast bez Hyunseunga?

Když může být Big Bank bez So1 tak proč ne?

Někdo ho držel za ruce.

Jiyong.

Je mu zase špatně, asi ho pozvrací, třeba ho pak nechá konečně být.

-

Musel se jít převléct Hyunseung ho poblinkal, a protože Doojoon znovu volal musel umýt a převléct i jeho.

Naštěstí se vzpamatoval dostatečně na to aby byl schopný cesty. Nemluvil na něj ale už vnímal.

"Seungie napadlo tě někdy že kdybych jim tehdy řekl pravdu bylo by to pro tebe horší?"

A zase leže, proč to nejde i jinou cestou.

"Kdybych jim řekl že jsme tě znásilnili znamenalo že jsi slabý."

Konečně se na něj podíval, vypadal že nechápe, ale poslouchal takže mu věřil.

"Tak slabý jako nějaký kurva kterou si vzalo v jedné tmavé uličce několik mužů."

"Špinavá slabá děvka…“

Jeho výraz se změnil, vypadal vyděšeně. "Proto jsem nikomu neřekl pravdu, abych tě uchránil, aby si nikdo nemyslel že Yang Hyunseung je tolik slabý."

A Hyunseung ho objal, klepal se mu v náručí.

Gratuluji Jiyong dosáhl si čeho jsi chtěl, ty podvodníku, lháři největší. Dobře věděl že kdyby na tom mladík nebyl psychicky tak špatně nikdy by mu nevěřil, ale protože už ztratil víru v sebe sama šlo to snadno.

Bude můj a já se postarám aby mu už nikdo neublížil.

Nebo třeba on sám

Viděl drobnou postavu jak sedí na zábradlí mostu a snaží se skočit.

rychle zatřepal hlavou, ne to už se nestane. Nedovolí to.

-

Nechápal proč mu Doojoon tolik volal, když dorazili bylo už po zkoušce, Junhyung byl nalepený na Yoseoba, Leader mu nadával a maknae bylo pryč, přiběhl k nim Kikwang a odtrhl od něj Hyunseunga schoval ho ve své náručí a nenávistně se na něj díval.

"Seungie pojď zamnou, nemůžeš objímat někoho jiného než svého milence."

Ale on se nepohnul.

Takže mu možná věří ale nemiluje ho. Počká, nebude na něj spěchat. "Počkám tedy v autě."

-

Cítil se v Kikwangově blízko bezpečněji než v té Jiyongovi, možná to dělal kvůli němu ale taky ho znásilnil, nechce tam znovu spát ale když mu zrak utkvěl na Yoseobovi který se zrovna líbal s Junhyungem neměl jinou možnost.

"Udělal ti něco? Vynadal jsem jim že tě nechali s ním odjet po tom co ti udělal ale neposlouchali, alespoň Doojoon si dělal starosti kde jsi tak dlouho a tak pořád volal." 

Odtáhl se od něj. "To je dobrý Kiki, a-asi půjdu cvičit."¨

"Ale je po zkoušce…“

"Nevadí."

Rozhodl se nevrátí se večer za Jiyongem bude prostě až do rána trénovat a tančit. Zůstane tam. Zamířil dovnitř když za sebou slyšel zasténání, Otočil se Yoseobovi rty byli na Junhyungově krku a tam si to se zavřenými oči užíval.

Zapomněl na mě, jako bych pro něj nikdy neexistoval.

Zůstat tančit až do rána nebylo tak těžké jak si myslel, sice si musel párkrát odpočinout, protože ho už nohy neunesli a on navíc celý den nic nejedl, ale jinak utíkal čas až podezřele rychle, ráno tak kolem sedmo slyšel hlasy, Nechtěl aby někdo věděl že tu byl a tak se schoval za dveře že až se otevřou tak nebude vidět.

"Vážně to chceš dělat tady?"

"Je to jeho nejoblíbenější místnost."

Slyšel povzdech, dveře se otevřely a úplně ho zakryli, doufal v to že ho jedno ze zrcadel neprozradí.

"Proč mu to děláš?"

"Nenávidím ho…“

Zakryl si ústa dlaní, viděl kdo to je. Junhyung a Yoseob.

Rozprostřel na zem deku, sundal si tričko a mikinu, po té svlékl i druhého muže, položil jejich oblečení na deku a jemně na ně Yoseoba položil.

Líbal ho, hladil po těle a naslouchal stenům, které ten dokonalý hlas vydával.

Kousal se do rtu aby nevydal ani hlásku a neprozradil se, jeho prsty byli zatnuté do druhé ruky a nehty ji drásali do krve.

Zavřel oči, ale stejně je viděl před sebou.

Yoseobovi drobounké ruce se chytali oblečení jak se jeho tělíčko zmítalo ve vlnách slasti.

Junhyungovi rty klouzali po té sametové pokožce až dolů.

Yoseob zavřel oči a roztáhl víc nohy.

Asi to nebylo poprvé co měli sex, Yoseob vypadal že ví co má dělat, on by to nevěděl. Sklopil hlavu na zem dopadlo pár kapek krve z jeho dokousaného rtu.

Junhyung se posadil Yoseoba si přitáhl na klín, rukama ho objímal a držel co nejblíže k sobě, líbal ho po krku a poličku do něj přirážel. Yoseob jen sténal slastí a zatínal své malé prstíky do jeho vypracovaných zad.

Pak to přišlo.

"Miluji tě Yoseobe, tak moc…“

Vykřikl

Poplašeně si zakryl ústa dlaněmi, ale bylo pozdě. Zvedli oba hlavy a udiveně hleděli jeho směrem.

 Z očí mu tekli slzy jako dva malé potůčky a nechtěli přestat, krev mu tekla po prstech, otřel ji ale akorát ji víc rozmazal po obličeji.

"Ne…“ Špitl tichým hláskem

Yoseob slezl z Junhyunga, oblékl si kalhoty a pak pomaličku šel ke dveřím, které byli otevřené a kryli tak stěnu za kterou se schovával. Pomaličku ji otevřel.

"Ne…“ Řekl znovu když zíral do Yoseobovi překvapené tváře.

"Hyunseungie…“ Natahoval k němu pomalu ruku, ucukl přední. Pak se setkal s Junhyungovým pohledem, ty ledové oči se na něj dívali s odporem. Uvědomil si že celou noc nespal, potřebuje spát.

Oči se mu zavíraly, odstrčil Yoseoba  a ten upadl na zem.

Vyběhl ven.

Musel pryč, jít spát.

Venku před domem bylo auto a v něm s hlavou opřenou o volant spal Jiyong.

Čekal tam celou noc.

Ni jistě říkal že bude čekat.

Chtěl na něj zavolat, ale spánek ho přemohl a on na ulici omdlel.

-

Yoseob zděšeně hleděl na tělo co leželo na zemi, co tam Hyunseung dělal, proč tam byl tak brzy ráno.

Chtěl k němu přiběhnout a zjistit co se stalo, ale nestihl to G-Dragon byl rychlejší, otevřel dveře do auta a seběhl ustaraně k němu.

Chtěl tam jít taky ale někdo ho chytil za zápěstí a nedovolil mu jít dál. Otočil se. "Junhyung…“

"Nech ho být…“

¨"Ale…“

"Má tam jeho bude v pořádku."

'V pořádku?'

Chtělo se mu brečet, před očima viděl Hyunseunga s unavenou pobledlou tváří plnou slz a umazanou od krve.

Bylo to jako by se octnul před nějakou hororovou postavičkou, ten pohled, byl tak děsivý a když se ho chtěl dotknout  a ucukl před ním tak plaše jako by si myslel že mu může ublížit.

Ale ty jsi to udělal, ublížil jsi mu přebral jsi mu někoho koho miloval

Junhyung ho objal a on vděčně schoval uslzenou tvář v jeho hrudi.

-

Jiyong smutně koukal na mladíka co ležel na jeho posteli. Měl štěstí že se probral zrovna když dopadl a neležel tam dlouho.

Měl špatný pocit že to všechno je jeho vina, svědomí ho nutilo nechat ho jít a říct beast pravdu ale jeho srdce a chtíč mu tvrdili něco jiného, nutili si ho Hyunseunga ponechat, a on je uposlechl protože věděl že ho dokáže ochránit a přimět ho se do něj zamilovat.

Uchopil jednu z jeho ledových ruk a zlehka ji políbil. "Co se stalo byla má chyba, nevšiml jsem si jich, ale už ti nic neublíží."

-

Proč jen doufal že to bude snadné?

Nejedl, odmítal pozřít jediné sousto a když mu násilím nějaké vnutil okamžitě ho na něj vyzvracel, nechápal proč jeho tělo odmítalo přijímat potravu ale rozhodl se nechat to na doktorech. Hyunseung přestal chodit na taneční zkoušky, kdykoliv se ho snažili dostat do té zrcadlové místnosti rozkřičel se a utekl ven, myslel že ostatní ho budou nutit, ale jeden z členů promluvil z manažerem a ten jim naplánoval píseň bez tance.

Pomalou a pěknou.

Bál se ji vidět živě, protože u ní vypadal Hyunseung tak smutně, a protože skoro nezpíval, měl zpívat víc ale on nechtěl, a manažer mu to dovolil, věděl proč i jemu stačil jediný pohled na to vyhublé tělíčko a bylo mu jasné že není v pořádku.

Měl smůlu, jeho skupina měla vystupovat ve stejný den jako beast, a on se bál aby někdo z členů big bang Hyunseungovi něco neudělal.

-

Koukal na to jak Yoseob stiskl Junhyungovi dlaň aby ho povzbudil, byli nervózní z dalšího vystoupení, divně na něj zbylí člení zírali, vypadali že se bojí aby něco nepokazil.

Nemohl tančit, od toho dne se mu tanec hnusil a když ho nutili jít do té místnosti viděl znovu co ten den, Odraz milující se dvojice byl v každém ze zrcadel. Jejich hlasité steny a slůvka lásky se nesla kolem jako ozvěna.

Většinou měl výpadek, mysl nebyla schopná jednat zatím co tělo se vzpouzelo a křičelo a když mu jednou nedovolili utéct omdlel, od té doby ho k tomu nenutili.

Proto se báli.

Nemohl jíst

Tančit

A bál se zpívat aby nepokazil ještě něco.

Jiyong se o něj celou dobu staral, bylo mu to už jedno, neodpustil mu ale už k němu necítil nenávist.

"Seungie…“

Otočil se a hleděl do Topovi tváře. Lekl se a rychle ucouvl.

Jsou tu ostatní, nic ti neudělá

Ale oni tam nebyli, asi se šly přichystat na vystoupení zbyl tu jen on a Top.

"Proč utíkáš? Před Jiyongem jsi taky neutekl."

Ucítil za sebou chladnou zeď a vyděšeně se podíval na svého pronásledovatele.

Sehnul se políbil ho na krk, držel jeho ruce nad hlavou.

Začal křičet.

A tím tak přilákal obě skupiny.

-

Ten parchant Top to na něj zase zkouší

Zlostně ho odhodil od třesoucího se tělíčka které zaplulo do Kikwangově čekající náruče.

"Už nikdy na něj nesahej!"

"A ty snad můžeš?"

"Já…“

"ZNÁSILNIL JSI HO STEJNĚ JAKO MY!"

Náhle bylo ticho, rozhlédl se a všichni na něj hleděli s otevřenou pusou, Hyunseung začal kroutit hlavou.

"Přestaň nic jsem…“

Ale ten parchant ho pět přerušil.

Tak se přichystej GD tohle jsou tvá tajemství

"Neudělal? Myslíš že jsme tě neslyšeli? PO té co jsi ho od nás jakoby zachránil ses zamkl do koupelny kde jsi udělal to samé ale s ručníkem na jeho obličeji abychom nic neslyšeli a pak ta lež do telefonu."

Odstoupil od něj a zamířil k Junhyungovi, nejspíš mu říct pravdu.

"Ty jsi opravdu uvěřil, že se vydal dobrovolně, křičel a prosil ať ho necháme, volal jméno toho zbabělce a ty si mu uvěřil, že tě podvedl?"

Pak se vrátil zase k němu. "Nebylo potřeba lhát, já se za to co jsem udělal nestydím, chtěl jsem ho, znásilnil jsem ho, ale ty se chováš jako podělanej zachránce."

-

Yoseob pustil jeho ruku, ruce měl před obličejem a brečel, jeho tělíčko se třáslo jako osika, ale on si ho nevšímal díval se na Hyunseunga který vypadal vyděšeně, co mu GD namluvil že se tak bojí?

"Je to pravda?" Zeptal se aby se ujistil a když G-Dragon přikývl přirazil ho vztekle ke zdi.

Hyunseung se vyprostil s Kikwangovi náruče a utekl, mladík utíkal za ním.

Nevnímal to měl takový vztek, kvůli němu zradil Seungii jeho Hyunseunga, nechal svou mysl zapomenout a zamilovat se do někoho jiného, Chudák Hyunseug musel tolik trpět.

To jak je viděl.

Napřáhl ruku a praštil Jiyonga, znovu a znovu Doojoon ho musel chytit a zadržet jinak by ho zabil. Pak slyšeli křik.

"NE SEUNG!"

Kikwang.

"NEDĚLEJ TO! PROSÍM NE!"

Co se děje?

"HYUNSEUNG!"

Otočil hlavu na konci chodby byli skleněné dveře ven, něco před nimi spadlo rachotem na zem. Kikwang něco řval ale on neslyšel co.

Byl bledý, oči upíral na dveře.

"Seungie…“ Řekl potichu, třepal sebou ale jinak se nehýbal, nikdo se nehýbal.

Pak ho Doojoon konečně pustil a rozběhl se k těm dveřím.

Slyšel jak někdo volá sanitku.

Doojoon otevřel dveře.

A začal křičet stejně jako Kikwang.

Udělal váhavý krok dopředu, nikdo další se nepohnul. Popošel ještě blíž, tolik se bál podívat, ten strach až uvidí…

Krvavé tělo divně pokroucené co leží ve stále větší kaluži na zemi a nehýbe se, nedýchá.

Něco žuchlo na zem, otočil se, Yoseob omdlel, vrátil pohled zpátky, ani si neuvědomil že k těm dveřím došel.

Doojoon ho chytil pod krkem praštil. "Je to i tvoje vina!" Ta rána ho svalila k zemi, byl tak blíž k tomu tělu na zemi, chtěl se natáhnout a pohladit tu bledou tvář, ty krví slepené vlasy.

"Seungie…“ Zakňučel zničeně.

-

Měsíc

Byl to měsíc, uteklo to tak rychle, neřekli nikomu záležitost s Big Bang, byla i jejich vina že Hyunsuenga obvinili aniž by ho vyslechli, tedy až na Kikwanga který jim to pak samozřejmě vyčetl, ale nezlobil se, on jako jediný viděl jak Hyunseung skočil, a taky se z toho ještě pořádně nedostal, občas ho v noci slyší jak ze spaní brečí a křičí aby to Hyunsueng nedělal

Big Bang slíbili že G-Dragon se k Hyunseungovi už nepřiblíží, a i oni ho nechají na pokoji, jen jim vysvětlili že Jiyong ho miloval a proto to všechno udělal.

S Yoseobem se rozešli, tedy Yoseob se rozešel s ním, Cítilo se tak špatně, že se bál aby s nic neudělal, dával si to za vinu, nediví se mu když si vzpomene na tvář plnou slz a krve, kterou viděl v taneční místnosti, je mu ze sebe zle.

Minulý týden se dali znovu dohromady, nemohl bez něj být stále miloval Hyunseunga ale Yoseoba teď víc a doufal že to Hyunseung pochopí. Až se tedy probudí.

Měl štěstí že nebyl tolik vysoko a tak pád přežil, poškodil si páteř a doktoři řekli že už nebude chodit, takže konec beast, už bylo fanynkám oznámeno že skupina má nyní pět členů. 

Manažera taky vzalo, přemluvil Hyunseungovu matku jestli by nemohl být její syn až se probere ze skupinou, zamítla to.

Nediví se jí, málem jí zabili syna. Plivla mu do obličeje když s ní naposled mluvil, byla to jeho matka tak ji všechno o své zradě řekl. Yoseoba s ní mluvit raději nenechal.

Ale dovolila jemu i zbytku skupiny za Hyunseungem chodit.

Dneska tam měl jít s Yoseobem, měl by se teď někdy probudit prý jsou jeho zranění hlavy skoro vylíčená. Zranění nebylo vážné Hyunseungova matka se bála možnosti ztráty paměti ale doktor řekl že nepoškodil část mozku která, by to způsobila a pokud se tak stane bude to protože Hyunseug chce zapomenout.

Prošel prosklenými dveřmi nemocnice a zamířil známou trasou do pokoje, kde ho už čekal jeho milenec sedící na židli u postele.

Smutně se podíval na spícího Hyunsunga, kvůli jeho zranění hlavy mu museli oholit hlavu. Vlasy trochu narostli ale pořád byli moc krátké, vůbec se nehodili k tomu dívčímu obličeji.

Ta krásná tvář byla bez kazu, ani jediná jizvička na ni nezůstala.

Yoseob ho po ní jemně pohladil a smutně se usmál.

"Mluvil jsem s doktorem ráno se prý probral, ale nechtěl mi víc říct."

Udiveně se na něj podíval. "Hyunseung se probral a nikdo nám nevolal?"

Yoseob se zhluboka nadechl dlaň stále na spící tváři. "Třeba to nechtěl, možná nás už nenávidí a..."

"Tak nemluv…“ Rychle ho utišil a objal okolo ramen.

Tělíčko na posteli se pohnulo a krásné veliké oči se otevřely.

"Seungie?" Bál se co mu řekne.

Bál se rozhodne ho nenávidět.

Ale on se na něj jen zmateně podíval, skoro až vyděšeně. "K-kdo jste? Kde je máma?"

On…

"To jsme my Seungie jsme s tebou přece ve skupině." Stiskl mu Yoseob ruku ale mladík ji hned vymanil. "Já nejsem v žádné skupině nevím o čem mluvíš." Vypadal tak vyděšeně, nedivil se mu jak by se on cítil kdyby se probral a vedle něj dva cizí muži, už pochopil proč jim doktor nic neřekl, chtěl je ať se přesvědčí sami.

Jestli zapomene tak jen protože chtěl zapomenout

Hyunseung vymazal všechno zlé ze své mysli a to byli Big Bang a Beast a celá jeho hudební minulost, byla to pro něj ta nejméně bolestná cesta.

Smutně se usmál a cítil jak mu něco vlhkého teče po tvářích.

Ale nás to bude bolest mnohem víc.

Museli odejít z místnosti Hyunseung začínal díky strachu panikařit a volat doktora o pomoct. Na chodbě objal Yoseoba, který plakal bez přestání.

Věděl že si to bude dávat dlouho za vinu, taky by chtěl aby mohli zapomenout jako Hyunseung, který byl teď nový, nevinný skoro jako dítě.

Usmál se při vzpomínce na ty čisté oči které nebyli zastřeny smutkem či bolestí.

Nechce vidět jejich barvu až Hyunseung díky internetu nebo někomu koho náhodně potká zjistí svoji minulost.

Sevřel Yoseoba pevněji v náručí a vyvedl ho ven z nemocnice, musí ještě obvolat zbytek skupiny a zakázat jim vstup do nemocnice hlavně Kikwangovi.

Otočil se ještě naposled na budovu. 

"Sbohem Seungie….“