Fandom: B2ST objeví se i GD a T.O.P
Pairing: GD/Hyunseung, Yoseob/Hyunseung, Junhyung/Hyunseung
Věková hranice: 15-18
Yoseob položil tašku na zem, oba se navzájem představili a šli k Hyunseungovi domů. ,,Jo, a večer se jde slavit, nevím jestli dneska ale zítra určitě.“
,,Dojdeme oba, kdo všechno tam bude?“
,,No ..budou tam asi všichni“
,,To je dobře, všichni mi chyběli, sice jsem si s nimi volal nebo psal, ale stejně to nebylo ono“
,,Tak já už půjdu“
CHAPTER8
Jiyong šel domů a Yoseob s Hyunseungem šli k nim,
Yoseob začal být malinko nervózní. ,,Bojíš se?“
Zastavil se Hyunseung před dveřmi jeho domu a začal hledat klíče
,,Jsem nervózní, nebojím se“
Hyunseung strčil klíč do zámku ,,Nemusíš být nervózní, bude to dobrý“ vešel dovnitř ,,Jsem doma!“
,,Seungie!“ přiběhla k němu jeho matka a začala ho objímat ,,Proč jsi mi neřekl, že přijedeš, nemusel bys věci táhnout autobusem“
,,To je dobrý mami, nepřijel jsem sám, přijel semnou i Yoseob“
,,Yoseob?“
,,Já jsem ti o něm říkal, bydlí semnou v pokoji“
,,Jo, už si vzpomínám a kde je?“
,,Je malinko nervózní“ nakoukl za dveře a chytl Yoseoba za ruku a zatáhl ho dovnitř,,Říkám, že nemusíš být nervózní“
Jeho matka se na něho chvilku dívala, potom se Yoseob představil ,,Mami, já budu s Yoseobem u sebe kdyby něco“
,,Dobře, ale nemysli si, že se vyhneš výslechu jak tam je“
Usmál se na ní ,, Dobře“ vzal si tašku a s Yoseobem šli do pokoje ,,Pořád se bojíš?“
,,Já se nebál…“
,,Ale jo, nebyl jsi jenom nervózní“
,,To není pravda“
Hyunseung otevřel dveře a tašku hodil někam na zem, zazvonil mu mobil ,,Jiyong už to všem určitě řekl, že jsem tady“
,,To nevadí ne, tak to zvedni. Já si někam dám věci“
Hyunseung to zvedl, volal mu DooJoon ,,Prooč si neřekl, že přijedeš?“
,,Taky tě zdravím, neříkal jsem to nikomu, ani mamka to nevěděla“
,,No fajn, ale doufám, že už ti Jiyong řekl, že jdeme večer pít“
,,Jo, všechno vím“
,,No jenom aby, jenom aby ...“
,,Neboj…“
,,Tak jo, večer, čekáme jako vždycky a Yoseoba bereš sebou“
,,Ne asi, nechám ho tady“
,,Tak fajn, budu končit“
Hyunseung zavěsil a přemýšlel co Yoseob dělá, protože k němu byl otočený zády a vypadalo to dost zajímavě. Zvedls se a šel k němu a objal ho, ruce mu omotal kolem pasu a opřel se o jeho rameno,,Co to děláš?“
,,Nic, proč?“
,,Protože to zezadu vypadá dost zajímavě“
Yoseb se usmál ,,A jako co to vypadalo?“
,,To se mě ptáš schválně nebo to fakt nevíš?“
,,Co myslíš?“ otočil sek němu čelem ,,Kdy tam máme jít?“
Zastavil se Hyunseung před dveřmi jeho domu a začal hledat klíče
,,Jsem nervózní, nebojím se“
Hyunseung strčil klíč do zámku ,,Nemusíš být nervózní, bude to dobrý“ vešel dovnitř ,,Jsem doma!“
,,Seungie!“ přiběhla k němu jeho matka a začala ho objímat ,,Proč jsi mi neřekl, že přijedeš, nemusel bys věci táhnout autobusem“
,,To je dobrý mami, nepřijel jsem sám, přijel semnou i Yoseob“
,,Yoseob?“
,,Já jsem ti o něm říkal, bydlí semnou v pokoji“
,,Jo, už si vzpomínám a kde je?“
,,Je malinko nervózní“ nakoukl za dveře a chytl Yoseoba za ruku a zatáhl ho dovnitř,,Říkám, že nemusíš být nervózní“
Jeho matka se na něho chvilku dívala, potom se Yoseob představil ,,Mami, já budu s Yoseobem u sebe kdyby něco“
,,Dobře, ale nemysli si, že se vyhneš výslechu jak tam je“
Usmál se na ní ,, Dobře“ vzal si tašku a s Yoseobem šli do pokoje ,,Pořád se bojíš?“
,,Já se nebál…“
,,Ale jo, nebyl jsi jenom nervózní“
,,To není pravda“
Hyunseung otevřel dveře a tašku hodil někam na zem, zazvonil mu mobil ,,Jiyong už to všem určitě řekl, že jsem tady“
,,To nevadí ne, tak to zvedni. Já si někam dám věci“
Hyunseung to zvedl, volal mu DooJoon ,,Prooč si neřekl, že přijedeš?“
,,Taky tě zdravím, neříkal jsem to nikomu, ani mamka to nevěděla“
,,No fajn, ale doufám, že už ti Jiyong řekl, že jdeme večer pít“
,,Jo, všechno vím“
,,No jenom aby, jenom aby ...“
,,Neboj…“
,,Tak jo, večer, čekáme jako vždycky a Yoseoba bereš sebou“
,,Ne asi, nechám ho tady“
,,Tak fajn, budu končit“
Hyunseung zavěsil a přemýšlel co Yoseob dělá, protože k němu byl otočený zády a vypadalo to dost zajímavě. Zvedls se a šel k němu a objal ho, ruce mu omotal kolem pasu a opřel se o jeho rameno,,Co to děláš?“
,,Nic, proč?“
,,Protože to zezadu vypadá dost zajímavě“
Yoseb se usmál ,,A jako co to vypadalo?“
,,To se mě ptáš schválně nebo to fakt nevíš?“
,,Co myslíš?“ otočil sek němu čelem ,,Kdy tam máme jít?“
Hyunseung se podíval na hodiny,,No ještě máme čas“
,,Dlouho?“ zajel rukama Hyunseungovi pod tričko ,,Víš o tom, že jsi ráno utekl z postele?“
,,Já jsem nikam neutekl, musel jsem vstát, protože nám jel autobus“ Hyunseungovi se začínal pomalu zrychlovat dech. Yoseb se k němu natáhl, že ho políbí, ale nakonec uhnul,,Yoseob“
,,Copak Seungie, něco se ti nelibí?“
Yoseob pomalu dotlačil Hyunseunga až na postel a ten se posadil ,,Proč to děláš?“
,,Dělám co?“ sundal mu tričko a pomalu ho položil na postel ,,To máš za to ráno“ rukou mu přejel přes kalhoty a rozepnul mu pásek.
,,M-ma…“ nestihl doříct větu, protože ho Yoseob políbil, polibek byl plný vášně. Hyunseung začal Yoseobovi vyhrnovat tričko, když mu je sundal, hodil je na zem.
,,Chceš snad něco říct?“ políbil ho na krk a pomalu tvořil cestičku z drobných polibků. Zastavil se až u rozepnutých kalhot, snažil se svoje steny tišit, ale moc mu to nešlo.
Yoseob mu stáhl kalhoty i se spodním prádlem, natáhl se k němu pro polibek a potom se vrátil k jeho mužství.
Hyunseng jednou rukou zajel Yoseobovi do vlasů a snažil se tišit svoje steny, nechtěl aby je jeho matka slyšela.
Cítil jeho dech na svém mužství, někdo zaklepal na dveře.
,,Hyunseung, nechcete něco?“
,,M-mami… ne-nechceme NIC“ ucítil jak si ho Yoseob začíná připravovat.
Yoseob si sundal zbytek oblečení a posadil se, přitáhl si k sobě Hyunseunga. Pomalu na něho nasedl, začal se sám hýbat, tak jak mu to bylo příjemné.
Sklonil se k Yoseobovi pro polibek, jejich jazyky se propletli a steny, které byly slyšet se zesilovaly.
,,Seungi… otoč se“
Hyunseung poslechl, slezl z Yoseoba a otočil se k němu zády, ten o chytl za boky a začal pomalu přirážet. Postupně se jeho pohyby zrychlovaly, stejně tak, jako steny, které už musely být slyšet víc než předtím.
Yoseob padl vedle Hyunseunga na postel, Hyunseung se na něho podíval a oddělal mu vlasy z čela,,Doufám, že nikdo nebyl už doma“
,,Stejně by se to dozvěděla, že jsme spolu…“
,,Já vím, ale nemusí se to dozvědět tím, že nás přitom slyší“
Yoseob se otočil na bok a rukou si podepřel hlavu,, Nelíbí se ti na tom něco?“
,,Ale mně se líbí všechno“
,,No tak vidíš, nemáš si na co stěžovat“
,,Já vím“ natáhl se k němu pro polibek a posadil se, podíval se na hodiny,,No ještě máme dost času, tak já se půjdu vysprchovat“
,,Jeenom běž“
Hyunseungovi se zdálo divné, že Yoseob s ním nechce jít, protože normálně s ním jde ,,Není ti něco?“
,,Proč?“
,,Normálně jdeš hned zamnou“
,,Jsme přece u tvé matky a já se s tebou nemůžu sprchovat“
Hyunseung se začal smát ,,Ale jiný věci semnou dělat můžeš a jsou víc hlasitý než ta sprcha“
,,Já to vím, ale stejně. Představ si, že by tam vlezla. No a viděla nás tam spolu“
,,Dobře, tak já jdu“
Yoseob se natáhl pro deku a zachumlala se do ní, než se vrátil Hyunseung tak stihl usnout. ,,Spíš?“
Když se, ale nikdo neozýval, nechal ho spát a šel si hledat něco na večer. Otevřel skříň a začal vytahovat oblečení, pokaždé když si je zkusil, tak se na sebe podíval do zrcadla a uznal, že v tom oblečení nepůjde. Házel je vedle sebe na zem,,Musím si potom koupit něco na sebe, nic nemám“
,,Nic nepotřebuješ“ ozval se rozespalý Yoseob ,,Co to děláš?“
,,Zkouším, co si vezmu večer“
,,Už asi dlouho, podle té hromady tady“
,,Jo a ještě jsem nic nenašel….“
Hyunseung se otočil a viděl Yoseob jak sedí na posteli a protahuje se ,,Hele a chceš tam jít?“
,,Jasně, že chci…“
,,Já se jenom tak ptám…“
,,Dlouho?“ zajel rukama Hyunseungovi pod tričko ,,Víš o tom, že jsi ráno utekl z postele?“
,,Já jsem nikam neutekl, musel jsem vstát, protože nám jel autobus“ Hyunseungovi se začínal pomalu zrychlovat dech. Yoseb se k němu natáhl, že ho políbí, ale nakonec uhnul,,Yoseob“
,,Copak Seungie, něco se ti nelibí?“
Yoseob pomalu dotlačil Hyunseunga až na postel a ten se posadil ,,Proč to děláš?“
,,Dělám co?“ sundal mu tričko a pomalu ho položil na postel ,,To máš za to ráno“ rukou mu přejel přes kalhoty a rozepnul mu pásek.
,,M-ma…“ nestihl doříct větu, protože ho Yoseob políbil, polibek byl plný vášně. Hyunseung začal Yoseobovi vyhrnovat tričko, když mu je sundal, hodil je na zem.
,,Chceš snad něco říct?“ políbil ho na krk a pomalu tvořil cestičku z drobných polibků. Zastavil se až u rozepnutých kalhot, snažil se svoje steny tišit, ale moc mu to nešlo.
Yoseob mu stáhl kalhoty i se spodním prádlem, natáhl se k němu pro polibek a potom se vrátil k jeho mužství.
Hyunseng jednou rukou zajel Yoseobovi do vlasů a snažil se tišit svoje steny, nechtěl aby je jeho matka slyšela.
Cítil jeho dech na svém mužství, někdo zaklepal na dveře.
,,Hyunseung, nechcete něco?“
,,M-mami… ne-nechceme NIC“ ucítil jak si ho Yoseob začíná připravovat.
Yoseob si sundal zbytek oblečení a posadil se, přitáhl si k sobě Hyunseunga. Pomalu na něho nasedl, začal se sám hýbat, tak jak mu to bylo příjemné.
Sklonil se k Yoseobovi pro polibek, jejich jazyky se propletli a steny, které byly slyšet se zesilovaly.
,,Seungi… otoč se“
Hyunseung poslechl, slezl z Yoseoba a otočil se k němu zády, ten o chytl za boky a začal pomalu přirážet. Postupně se jeho pohyby zrychlovaly, stejně tak, jako steny, které už musely být slyšet víc než předtím.
Yoseob padl vedle Hyunseunga na postel, Hyunseung se na něho podíval a oddělal mu vlasy z čela,,Doufám, že nikdo nebyl už doma“
,,Stejně by se to dozvěděla, že jsme spolu…“
,,Já vím, ale nemusí se to dozvědět tím, že nás přitom slyší“
Yoseob se otočil na bok a rukou si podepřel hlavu,, Nelíbí se ti na tom něco?“
,,Ale mně se líbí všechno“
,,No tak vidíš, nemáš si na co stěžovat“
,,Já vím“ natáhl se k němu pro polibek a posadil se, podíval se na hodiny,,No ještě máme dost času, tak já se půjdu vysprchovat“
,,Jeenom běž“
Hyunseungovi se zdálo divné, že Yoseob s ním nechce jít, protože normálně s ním jde ,,Není ti něco?“
,,Proč?“
,,Normálně jdeš hned zamnou“
,,Jsme přece u tvé matky a já se s tebou nemůžu sprchovat“
Hyunseung se začal smát ,,Ale jiný věci semnou dělat můžeš a jsou víc hlasitý než ta sprcha“
,,Já to vím, ale stejně. Představ si, že by tam vlezla. No a viděla nás tam spolu“
,,Dobře, tak já jdu“
Yoseob se natáhl pro deku a zachumlala se do ní, než se vrátil Hyunseung tak stihl usnout. ,,Spíš?“
Když se, ale nikdo neozýval, nechal ho spát a šel si hledat něco na večer. Otevřel skříň a začal vytahovat oblečení, pokaždé když si je zkusil, tak se na sebe podíval do zrcadla a uznal, že v tom oblečení nepůjde. Házel je vedle sebe na zem,,Musím si potom koupit něco na sebe, nic nemám“
,,Nic nepotřebuješ“ ozval se rozespalý Yoseob ,,Co to děláš?“
,,Zkouším, co si vezmu večer“
,,Už asi dlouho, podle té hromady tady“
,,Jo a ještě jsem nic nenašel….“
Hyunseung se otočil a viděl Yoseob jak sedí na posteli a protahuje se ,,Hele a chceš tam jít?“
,,Jasně, že chci…“
,,Já se jenom tak ptám…“
Hyunseung se předklonil a Yoseb od něho nemohl odtrhnout
zrak,,Seungie“
,,Hmm“
,,Nechceš, nechceš jít zamnou?“
Hyunseung se otočil a viděl, jak k němu natahuje Yoseob ruce ,,Nejde to, podívej kolik je hodin a já ještě nemám nic na sobě“
,,To máš a mě se to nelíbí“
,,To v čem půjdu nemám ještě na sobě a ty jsi taky ještě určitě úplně neoblečenej“
Yoseob se podíval pod deku,,Jo, to sem“
,,Tak se běž převlíct, za chvilku půjdeme“
,,Ještě je určitě čas, v kolik tam máme být?“
,,No kolem sedmé se máme sejít v parku a potom jdeme všichni společně“
,,A je kolik?“
,,Šest“ otočil se a zase hledal něco ve skříni, najednou ucítil jak se k němu Yoseob zezadu přitiskl,,Seungie“
,,Neech tohooo“ postavil se a otočil se k němu, byl u něho tak blízko, že se skoro dotýkali nosy, chyběl jenom malinký kousíček k polibku, ale zase se někdo ozval za dveřmi
,,Seungie, je tady Junhyung“
,,Jun?“
,,Jo, ale..“
,,Mami, ať počká venku, že jsem hned tam“
,,Dobře“
,,Hmm“
,,Nechceš, nechceš jít zamnou?“
Hyunseung se otočil a viděl, jak k němu natahuje Yoseob ruce ,,Nejde to, podívej kolik je hodin a já ještě nemám nic na sobě“
,,To máš a mě se to nelíbí“
,,To v čem půjdu nemám ještě na sobě a ty jsi taky ještě určitě úplně neoblečenej“
Yoseob se podíval pod deku,,Jo, to sem“
,,Tak se běž převlíct, za chvilku půjdeme“
,,Ještě je určitě čas, v kolik tam máme být?“
,,No kolem sedmé se máme sejít v parku a potom jdeme všichni společně“
,,A je kolik?“
,,Šest“ otočil se a zase hledal něco ve skříni, najednou ucítil jak se k němu Yoseob zezadu přitiskl,,Seungie“
,,Neech tohooo“ postavil se a otočil se k němu, byl u něho tak blízko, že se skoro dotýkali nosy, chyběl jenom malinký kousíček k polibku, ale zase se někdo ozval za dveřmi
,,Seungie, je tady Junhyung“
,,Jun?“
,,Jo, ale..“
,,Mami, ať počká venku, že jsem hned tam“
,,Dobře“
Yoseob se na Hyunseunga jenom podíval a nic neříkal, otočil
se a šel ke své tašce, vzal si oblečení,,Kde je koupelna?“
,,Hned vedle“
Zavřel za sebou dveře, Hyunseung na sebe něco obléknul a šel ven. Šel dolů po schodech, zastavil se u vchodových dveří, kde čekal Junhyung,,Co potřebuješ?“
,,Chtěl jsem ti zavolat, ale pak jsem si řekl, že když přijdu, tak to snad bude lepší“
,,No tak říkej, nemám moc čas“
,,Já vím, ale chtěl jsem se ti omluvit“
,,Už zase?“
,,Nemůžeme jít ven?“
,,Fajn“ zavřel za nimi dveře, ještě se podíval směrem ke schodům jestli tam není Yoseob, ale nikdo tam nebyl.
,,Hned vedle“
Zavřel za sebou dveře, Hyunseung na sebe něco obléknul a šel ven. Šel dolů po schodech, zastavil se u vchodových dveří, kde čekal Junhyung,,Co potřebuješ?“
,,Chtěl jsem ti zavolat, ale pak jsem si řekl, že když přijdu, tak to snad bude lepší“
,,No tak říkej, nemám moc čas“
,,Já vím, ale chtěl jsem se ti omluvit“
,,Už zase?“
,,Nemůžeme jít ven?“
,,Fajn“ zavřel za nimi dveře, ještě se podíval směrem ke schodům jestli tam není Yoseob, ale nikdo tam nebyl.
Žádné komentáře:
Okomentovat