I´m sorry, but ... (12/14)

I'm sorry ...but Chapter12
Fandom: B2ST objeví se i GD a T.O.P
Pairing: GD/Hyunseung, Yoseob/Hyunseung, Junhyung/Hyunseung
Věková hranice: 15-18  

,,Tak na půl, ale slyšel jsem tě“ zvedl hlavu ,,Mluvil jsi s Jiyongem?“
,,Jo mluvil a byl tam i TOP“
,,Aha…“

Jejich matka stála u dveří ,,Chci si s vámi promluvit“

CHAPTER12

Oba se na ni otočili, Hyunseung se zvednul a šel k ní ,,O čem?“
,,O tom, proč jsi na Juna tak křičel a chtěl, aby odešel.“ Vešla do pokoje a Hyunseung se zastavil, ona prošla kolem něho a posadila se na postel, potom ukázala na místo vedle sebe,,Seungie, klidně mi to řekni. Víš, že mi můžeš říct všechno. Navíc Yoseob to určitě ví, co se stalo.“
,,Mami,ale já ...nechci, aby sis o mně myslela něco špatnýho, nikdy jsem nechtěl, aby to dopadlo takhle“
,,Povídej“
Hyunseung se podíval na Yoseoba, který byl otočený k nim a hlavu měl podepřenou rukou ,,Řekni jí to“
,,Ty víš, že jsem měl Juna vždycky rád a dokonce jsem i doufal, že by semnou mohl někdy chodit. Vím i to, že to nebylo nikdy možný, protože měl už holku a já jsem pro něho byl jenom kamarád, ale potom se dozvěděl, že jsem na kluky předtím, než jsem odjel a potom mi zavolal, že s Harou chodí. No, tak jsem se s ním snažil bavit co nejmíň a ve škole jsem potom potkal Yoseoba. Jak jsem se vrátil, tak mi Jiyong i DooJoon říkali, že večer někam půjdeme a on tam došel taky.“ Sklopil hlavu a na chvilku ,,Objevil se tam i Jun, myslel jsem že semnou chce jenom mluvit, ale místo mluvení mě … on mě“
,,Tuším, co ti udělal, nemusíš to dál říkat“ přitáhla si ho k sobě a objala ,,Kdybych tohle věděla, tak ho sem dneska nepustím“
,,To nevadí, nevěděla jsi to“ pustila ho ,,Už nikdy ho sem nepustím, budeme to muset nějak vyřídit“
,,Mami, už se to zařídilo“
,,A co jste udělali?“
,,Mluvil jsem s Jiyongem a byl u toho TOP“ Yoseob se posadil na postel
,,TOP? To je ten kluk, kterej mlátí lidi na potkání?“
,,Nemlátí je na potkání, jenom prostě když se mu na nich něco nelíbí, tak si s nimi nejdřív promluví a když protestujou, tak je zmlátí“
,,Aha… Ale to, že ho někdo zmlátí, není řešení“
,,Jenže nechat to jenom tak nemůžeme“

Zvedla se a šla ke dveřím,,Zavolám jeho rodičům a vyřídím to s nimi, musejí to vědět, co jejich syn dělá“
,,Jenže TOPa už nezastavíš“
,,Já vím, hned zítra jim zavolám“
Odešla ven z pokoje, oba se dívali na dveře ,,Stejně ho TOP zmlátí“
,,O tom ani nepochybuju, ale je dobře že jsi jí to řekl, aspoň ho sem nepustí“
,,Hmm, nepůjdeme někam?
,,A kam chceš jít?“
,,Někam ven, třeba se jenom projít, jsme pořád zalezlí tady“
,,Tak jo“

,,Jak na něho mohl jenom sáhnout s takovým úmyslem, vždyť to, jak vypadá. Navíc byl to jeho jeden s nejlepších kámošů a on mu udělá tohle!“
,,Hele, nechápu to úplně stejně jako ty, navíc si ho zítra podáš, tak mu to jenom tak neprojde“
,,No to neprojde, zmlátím ho tak, že si to bude pamatovat hodně dlouho“
,,V to doufám, sice nejsem s Hyunseungem, ale pořád mi na něm dost záleží a to, že mu to udělal, mě dostalo“
,,Neboj“
Jiyong a TOP spolu byli venku a bavili se o tom, co jim Yoseob řekl,,Dívej“ Jiyong ukázal před sebe ,,Je na něm vidět, že je šťastnej“
Viděli jak jdou Yoseob a Hyunseung vedle sebe a drží se za ruce o něčem se bavili ,,Myslím, že půjdu domů“
,,Tak dobře, já jdu taky“ oba odešli

,,Až se vrátíme zpátky do školy, tak já tě dovedu k nám domů“
,,To uvidím tvoje rodiče?“
,,Asi jo, nevím jestli budou doma, oni často někam jezdí“
,,Už se těším. Už půjdeme domů, začíná mi být zima“
,,Já jsem ti říkal, že si nemáš brát jenom mikinu“
,,No dobře, měl jsi pravdu je zima a proto jdeme domů“
,,Počkej chvilku tady, dojdu ti koupit něco teplýho na pití“ 
Hyunseung se posadil na lavičku, která byla kousek od obchodu, začínala mu být velká zima. Když mu někdo položil ruce na ramena, tak ztuhl,,Yoseob?“
,,Těsně vedle“ Junhyung se posadil vedle něho
Hyunseung se kousek od něho odsunul ,,CO chceš? Několikrát jsem ti říkal, že mi máš dat pokoj, že už tě nechci vidět“
,,Najednou, co bys za to dal předtím“
,,Ale předtím není teď, navíc to bylo nedobrovolný“
,,Už jednou jsem ti řekl, že si za to můžeš sám, kdyby ses přidal, nemuselo to dopadnout takhle“Hyunseung se otočil, jestli už nejde Yoseob ,,Ještě ti nejde“ přisunul se blíž k němu ,,A jestli chceš, tak si to s tebou klidně zopakuju“
Hyunseung dostal strach, ale zároveň do něho vjela zlost, otočil se na něho ,,T-t-to seš vážně tak blbej?! Nechci… nechci s tebou nic mít, nikdy“ poslední slova řekl tak potichu, že to skoro nebylo slyšet.
,,Co tady zase chceš?“
,,Náhodou jsem vás, teda Hyunseunga potkal, neměl bys ho nechávat večer samotnýho“
,,Tím chceš říct jako co“
,,Vůbec nic“ zvedl se a šel někam pryč, Yoseob si hned sedl vedle Hyunseunga a začal se ho vyptávat, jestli mu něco neudělal.
Zavrtěl hlavou ,,Jdeme domů“

Celý večer se spolu moc nebavili Yoseob přemýšlel o tom, co má udělat TOP a Hyunseung se pořád díval ven z okna a měl divný pocit. ,,Proč se pořád díváš z toho okna?“
,,Je divný, že se vždycky objeví tam, kde jsme spolu“
,,Myslíš, jako, že tě sleduje? Jestli jo, tak po zítřku ti dá pokoj.“
,,Nemyslím, že mě sleduje, když se dozvěděl, že jsem na kluky, tak se na mě ani nepodíval. A přece by nemarnil čas na mě“ Hyunseung si lehl vedle Yoseoba
,,Já bych kvůli tobě čas klidně jenom tak marnil“ přitiskl se k němu a začínal usínat, Hyunseung se otočil čelem k němu ,,Já vím, ale z tebe bych neměl tak divnej pocit, dalo by se říct, že bych se tě nebál“ oddělal mu vlasy, které mu lezly do očí, ten se na něho podíval ,,Asi se bojím zbytečně“
,,Určitě“

Další den se nechtělo ani jednomu vstávat ,,Co budeme dělat dneska?“
,,Nevím, ale nikam se mi nechce“ zachumlal se Hyunseung ještě víc do deky ,,Venku je zima a tady je teplo“
,,No, to jo. Teplo tady je, takže mám plán. Celej den budeme v posteli a nikam najdeme“
,,To nezní špatně a na něco se koukneme, ale to by musel jít někdo ven z postele“
,,Já to nebudu“
,,Proč já?“
,,Protože mě máš rád a nechceš, aby mi byla zima?“
,,Cože?“
,,Jo … Je to pravda“ zvedl hlavu ,,A nedívej se tak“
,,Ty po mně chceš, abych vylezl ven z téhle postele?“ Hyunseung vypadal, že se každou chvilku rozbrečí ,,Nemůžeš to po mně chtít“
,,Nedívej se tak“
,,Ale…“
,,Prosím…“
,,Aaaaa no dobře“ Yoseob vylezl z postele a šel k televizi ,,Za to se pustí horor“
,,Ale ty se bojíš úplně stejně jako já“
,,No a?“
,,Fajn, ale večer chodíš všude semnou“
,,Rád“ vrátil se zpátky do postele a pustil film. Oba seděli a mlčeli, Hyunseung si někdy zakrýval oči a Yoseob sebou někdy cukl, jak se lekl.  Zazvonil mobil a oba se lekly ,,Nezvedej to, víš co se stalo v tom filmu“

,,Vím, ale no to nechce přestat zvonit“ seděli na posteli vedle sebe a drželi se za ruce ,,Na tohle, se už nikdy dívat nebuduuuu!“ zakryl si peřinou hlavu.