I'm sorry, but ... (10/14)

I'm sorry ...but Chapter10
Fandom: B2ST objeví se i GD a T.O.P
Pairing: GD/Hyunseung, Yoseob/Hyunseung, Junhyung/Hyunseung
Věková hranice: 15-18

.  Chtěl se toho pocitu zbavit, pustil si vodu a vlezl do sprchy, některá místa dřel tak moc, že mu zůstávaly odřeniny na těle. Snažil se ze sebe smýt všechnu tu špínu, jeho celé tělo se začalo třást, jen při vzpomínce na to.

CHAPTER10

Yoseob seděl v pokoji, bylo mu jasné, že se něco stalo. Stačilo se na Hyunseunga jenom podívat a to jak se choval... ,,Určitě za to může Junhyung, nikdo jinej“
Uslyšel, jak se otevřely dveře, stál tam Hyunseung, ani se na něho nepodíval,, Řekni mi co se stalo“
,,Proč?“
,,Protože, nechci aby ses trápil, je to na tobě vidět, že se něco stalo a mně to můžeš klidně říct“ Hyunseung se posadil na postel, větší kus od Yoseoba,,Může za to Junhyung?“ posadil se blíž k němu, on mu ale nic neříkal. Jenom seděl na místě, ruce měl položené v klíně a díval se na ně. ,,Tak mi to řekni, bude to tak lepší“
,,Nic.. nic nebude lepší, už se stalo“
,,Hyunseung, řekni mi to, hned“ chytl ho za ramena a otočil k sobě čelem ,,Jestli ti něco udělal, chci to vědět“
,,Ale já když ti to řeknu… tak ty-“
,,Já nic, budu tě poslouchat“ snažil se Hyunseunga přesvědčit,, Tak už mi to řekni, je mi jasný, že Junhyung za to může“
Hyunseung přikývl ,,Nebyli jsme nikde venku“
,,A kde?“
,,Někam … někam mě odtáhl“
Yoseobovi začalo pomalu docházet co se mohlo stát, začal pociťovat vztek, který dlouho nezažil. ,,Neříkej mi, že tě-“
,,Jo, hodil tam semnou o zeď a potom, potom“ vybavil si to, co se stalo,  opřel se o postel a kolena si přitáhl k tělu ,,Nechtěl jsem, ale … ale on měl větší sílu než já. A když jsem chtěl něco udělat, tak“ Hyunseung se zase rozbrečel, nechtěl, ale stejně brečel. Yoseob ho viděl, jak před ním sedí, hlavu měl sklopenou, celý se třásl. Natáhl se k němu a objal ho, pokoušel se ho uklidnit. Hyunseung se malinko zarazil, ale potom se přitiskl víc k Yoseobovi, obličej mu zabořil do mikiny. Byly slyšet tlumené vzlyky Hyunseunga, Yoseob přemýšlel nad tím, jak se co nejlíp pomstít Junhyungovi za to co udělal. Hyuneung pořád něco říkal, ale on mu moc nerozuměl, protože  měl obličej zabořený do jeho mikiny. Chytl ho za tváře a podíval se na něho, Hyunseung měl rudé oči a tvář vlhkou od toho, jak brečel.
Yoseob mu tvář otřel a Hyunseung se na něho díval ,,Co je?“
,,On říkal, že když zjistíš, to že semnou on byl, tak mě necháš. A pak, že si ještě budeš myslet, že jsem jenom děvka, která dá každýmu, protože jsem před tebou byl ještě s Jiyongem, ale to ty si věděl, ale jestli si to o mě myslíš, tak nemysli, protože.. protože já jsem s ním opravdu nechtěl být, chci být s tebou“ sklopil hlavu a ruce položil do klína. 

Yoseob se musel pousmát, Hyunseung tam seděl a vypadal tak roztomile, jak měl sklopenou hlavu, ruce v klíně a hrál si s dlouhými rukávy, které měl.
Měl chuť se na něho vrhnout, ale věděl, že teď by to neprošlo.  Jenom ho za ruce chytnul,,Neboj, já tě neopustím jenom kvůli tomu, že se na tebe někdo vrhne a udělá ti to, co ti udělal on. Myslím, že kdyby to bylo z tvé strany dobrovolný, tak nevypadáš takhle.“
,,Takže“
,,Takže tě v nejbližší době nenechám“ znova ho objal, Hyunseung ho chytl kolem pasu a chvilku se tak jenom drželi. Ani jeden nic neříkali, potom se Hyunseung na Yoseoba podíval ,,Uděláš mu něco?“
,,Komu?“
,,Junovi“
,,Nevím, ale bude si muset uvědomit, že tohle ti dělat neměl.“
Hyunseung nic neříkal, nikdy nepochopí, to co mu udělal.

,,Kde jsi byl!“
,,Já? Vzadu, něco jsem řešil s Hyunseungem a on potom odešel s tím Yoseobem“
,,A proč vypadal Yoseob tak naštvaně? Co se stalo?!“ Jiyong stál před Junhyugem,, Hned mi to řekni, navíc bylo divný, že ses tady jenom tak ukázal, od té doby co odjel Hyunseung ses s nikým moc nebavil.“
,,A co ti je potom?! Prostě jsem s ním byl vzadu a tím končím, víc tě to nemusí zajímat!“ vrazil do Jiyonga a odešel, všichni se po nich dívali, ale Junhyungovi to bylo jedno. 

Jiyong za ním vyběhl, protože to chtěl vědět a volat Hyunseungovi nechtěl ,,JUNHYUNG! Počkej, nemysli si, že jenom tak odejdeš, je mi jasný, že se tam něco stalo, tak mi řekni co!“
Junhyung se zastavil a otočil se ,,Jednou jsem ti řekl, že ti to může být jedno. Navíc on ti to, určitě řekne a když ne on tak ten jeho!“
,,Ale“
,,Dej mi pokoj!“ odešel a nechal tam Jiyonga jenom tak stát,,Co je mu potom, vlastně každýmu to může být jedno. Je to moje věc co jsem tam dělal!“ takhle si mluvil celou cestu až domů, otevřel dveře a nikdo nebyl doma. Jeho rodiče někam odjeli,, No super, jsem sám doma a nikoho jsem si nepřivedl, kdybych debil nevyjel na Hyunseunga hned v tom klubu, tak jsem s ním mohl být třeba tady. To se mi povedlo“ padl na sedačku, která byla v obývacím pokoji a pustil si televizi,, Doufám, že si to zapamatoval“ zaklonil hlavu a zavřel oči, uviděl před sebou Hyunseunga, pořád slyšel, jak prosil o to, aby toho nechal. Věděl, že to jak se k němu choval, nebylo dobrý, ale stejně to udělat musel.
,,No tak se to Jiyong dozví a co mi může udělat.“ Potom si uvědomil, že se s Jiyonem baví i TOP, který není známí tím jak je na lidi milý ,,A odnesu si pár modřin“ zvedl se a odešel do koupelny, bylo dost pozdě a on byl unavený.

Hyunseung seděl na posteli a čekal, až se vrátí Yoseob z koupelny, lehl si a zavřel oči. Uviděl před sebou Junhyunga a hned je otevřel. Zazvonil mu mobil, podíval se kdo to je ,,N-no?“
,,Co se stalo?“
,,Kdy?“
,,Dneska, jak jste odešli s Yoseobem, tak se něco stalo. Jinak by nevypadal tak naštvaný“
,,N-nic se nestalo“
,,Hyunseung…“
,,Nevím, nevím co by se mělo stát, jenom… jenom se semnou o něčem bavil“ podíval se ke dveřím, kde se objevil Yoseob ,,Zeptej, se klidně i Junhyunga, že se nic nestalo“
,, Toho už jsem se ptal“
,,No tak vidíš“
,,Jenže, mě to prostě přijde divný to, jak rychle Yoseob s tebou odešel a potom je Junhyung naštvanej a křičí na mě, když se ho chci zeptat“
,,Nevím co mu je, semnou mluvil… mluvil celkem normálně“
,,No jasně“
,,Jiyong, budu končit, jsem unavený. Dobrou“ zavěsil a mobil položil na stolek, který byl vedle postele. Yoseob se mezi tím posadil vedle něho a čekal až domluví,,Kdo to byl?“
,,Jiyong, chce vědět co se stalo“
,,A řekl jsi mu to?“
Zavrtěl hlavou  ,,Nechtěl jsem mu to říkat, stejně se to časem dozví, ale teď mu to říkat nebudu“
,,Já mu to řeknu“
,,Proč?“
,,Protože se stejně bude ptát i mě“
,,A kdy mu to chceš říct?“
,,Zítra, zajdu za ním nebo mu spíš zavolám, aby na mě počkal, tam jak jsme se dneska sešli a řeknu mu to“
,,Mám jít s tebou?“
,,Jak budeš chtít, ale asi bude lepší když tam nebudeš. Stačí, že sis to všechno musel prožít, nechci, aby sis to musel zbytečně všechno připomínat“

Hyunseung se celou noc budil, Yoseob byl hned vedle něho a pokaždé ho uklidňoval a byl do té doby, dokud zase neusnul, ráno se vzbudil první Yoseob. Viděl Hyunseunga jak konečně usnul, vypadal tak klidně, posadil se na kraj postele a oddělal mu vlasy z čela, Hyunseung sebou trhl, lekl se. Podíval se na Yoseoba a ten dal ruku zase pryč,, Promiň“
,,To je dobrý, já se jenom lekl“
,,Dáš mi číslo na Jiyonga?“ Hyunseung se natáhl pro mobil a podal mu ho,, Myslíš, že bude ještě spát?“
,,Asi ne“ podíval se kolik je hodin, a posadil se na posteli. Začínal mít hlad, večer jak přišli domů, vůbec nic nejedl a během dne, toho taky moc nepojedl.
,,Půjdu do kuchyně, chceš tam něco?“
,,Já tam dojdu, klidně lež“ Yoseob šel dolů po schodech, došel do kuchyně, kde byla hyunseungova matka ,,Dobrý ráno“
Ona se na něho usmála a pozdravila ho taky,,Kdy jste večer přišli?“
,,Nevím, asi kolem jedenácté ...“
,,Jak to?“
,,No, skoro nikdo tam nebyl, tak jsme šli s Hyunseugem domů“
,,Aha, tak si sedni já ti nachystám něco na jídlo, kde je Seungie?“
,,Ještě nahoře, mohl bych mu vzít tu snídaní nahoru?“
,,No dobře, ale potom musíte to nádobí donést dolů, aby to tam neměl jako skládku“
Yoseob se usmál,,Všechno potom donesu“ nachystala Hyunseungovi snídani, Yoseob se mezi tím najedl, šel zase nahoru, šel kolem koupelny a slyšel jak tam teče voda.,I v noci se chtěl jít vysprchovat“ donesl věci do pokoje a šel zpátky do koupelny, zaklepal na dveře a čekal jestli se někdo ozve. ,,Seungie?“
,,C-co?“
,,Co tam děláš?“
,,Sprchuju se, nemusíš sem chodit, hned jsem tam“

Sundal ruku z kliky, chystal se že za ním půjde, ale když mu řekl že tam chodit nemá, tak tam nešel. Čekal na něho v pokoji mezi tím si psal s Jiyongem, který byl zvědavý na to, co mu chce Yoseob  říct.