Fandom: B2ST objeví se i GD a T.O.P
Pairing: GD/Hyunseung, Yoseob/Hyunseung, Junhyung/Hyunseung
Věková hranice: 15-18
Sice pozdě, ale přece je tady další kapitola, pro ty, kdo to čte ... :))
Yoseob se podíval na deku,,Promiň, ale mě byla taky zima, ale když půjdeš zpátky, tak ti tu deku dám“
,,Fakt?“
,,Jo…“ posadil se na posteli a natáhl k němu ruce ,,Seungie, poooojď zamnou“
Hyunseung se vrátil zpátky a hned si vlezl pod deku za Yoseobem, který si zase lehl, objal Hyunseunga a spokojeně spal dál….
CHAPTER7
Každý den se dělo skoro to samí, Hyunseung a Yoseob šli ráno do školy, někdy se potkali na chodbě a potom spolu odpoledne někam šli nebo byli spolu na koleji. ,,Víš, že nám zítra začínají prázdniny?“
Yoseob ležel Hyunseungovi na klíně a ten si prohlížel časopis,,No já vím, taky pojedu domů“
,,Jo? A to tě jako uvidím až za tak dlouho?“ posadil se a smutně se díval na Hyunseunga, ten položil časopis vedle sebe a otočil se k němu ,,Ale neuvidíš, můžeš jet semnou k nám nebo já přijedu za tebou“
,,Jed s tebou k vám? To bych poznal i tvoje kamarády?“
,,No jasný, jak jinak. Víš, jak se na ně těším a pořád o nich mluvím“
,,Tak dobře… Ale slib mi, že jak k vám pojedeme, tak se nebudeš trápit kvůli Junhyungovi“
Hyunseungovi až teď došlo, že ho vlastně uvidí,, Nebudu, budeš tam semnou ty a on mě už nezajímá…“
,,To je dobře…“ políbil Hyunseunga a zase si lehl zpátky na klín, netrvalo to dlouho a podařilo se mu usnout.
Hyunseung si hrál s jeho vlasy a díval se na jeho klidnou, spící a hlavně roztomilou tvář. ,,Na Junhyunga jsem skoro zapomněl, ale teď když se mám vrátit domů… Ale on je určitě s ní a jsou spolu spokojení a já nemusím být smutnej, protože jsem s kým? No přece“
,,Se mnooou!“ vyskočil z postele Yoseob utíkal na záchod.
,,Jak jinak“ zvedl se z postele a sbalil si pár věcí. Chystal se další den odjed, už volal matce i Jiyongovi, který už ví, že je s Yoseobem.
Každý den se dělo skoro to samí, Hyunseung a Yoseob šli ráno do školy, někdy se potkali na chodbě a potom spolu odpoledne někam šli nebo byli spolu na koleji. ,,Víš, že nám zítra začínají prázdniny?“
Yoseob ležel Hyunseungovi na klíně a ten si prohlížel časopis,,No já vím, taky pojedu domů“
,,Jo? A to tě jako uvidím až za tak dlouho?“ posadil se a smutně se díval na Hyunseunga, ten položil časopis vedle sebe a otočil se k němu ,,Ale neuvidíš, můžeš jet semnou k nám nebo já přijedu za tebou“
,,Jed s tebou k vám? To bych poznal i tvoje kamarády?“
,,No jasný, jak jinak. Víš, jak se na ně těším a pořád o nich mluvím“
,,Tak dobře… Ale slib mi, že jak k vám pojedeme, tak se nebudeš trápit kvůli Junhyungovi“
Hyunseungovi až teď došlo, že ho vlastně uvidí,, Nebudu, budeš tam semnou ty a on mě už nezajímá…“
,,To je dobře…“ políbil Hyunseunga a zase si lehl zpátky na klín, netrvalo to dlouho a podařilo se mu usnout.
Hyunseung si hrál s jeho vlasy a díval se na jeho klidnou, spící a hlavně roztomilou tvář. ,,Na Junhyunga jsem skoro zapomněl, ale teď když se mám vrátit domů… Ale on je určitě s ní a jsou spolu spokojení a já nemusím být smutnej, protože jsem s kým? No přece“
,,Se mnooou!“ vyskočil z postele Yoseob utíkal na záchod.
,,Jak jinak“ zvedl se z postele a sbalil si pár věcí. Chystal se další den odjed, už volal matce i Jiyongovi, který už ví, že je s Yoseobem.
Yoseob se vrátil do pokoje, šel potichu, chtěl Hyunseunga
vylekat. Byl těsně u něho, zastavil se a čekal, až se otočí.
,,Aaaaa“ hodil po něm tričko a utíkal na postel ,,C-co to.. tohle nedělej“ seděl na posteli a snažil se popadnout dech,, Měl jsem málem infarkt, to chceš?“
Yoseob se málem válel na zemi, jak se mu smál ,,Promiň, ale když tebe je tak jednoduchý vyděsit“
,,Já ti to jednou vrátím a za to dneska budeš spát na své posteli a ne semnou“
Přestal se smát a postavil,,To myslíš vážně?“
,,Jo … nemáš mě takhle děsit“ zvedl tričko, které se válelo na zemi a dal je do tašky ,,A nebudu se s tebou ani bavit, dokud mi budeš dělat tohle, tak se s tebou nebavím“ šel ke skříni a vzal si mikinu
,,Nebavíš?“
Hyunseung mu, ale neodpověděl, opravdu měl v plánu se s ním nebavit. Dokud ho Yoseob neobjal kolem pasu a nepolíbil na krk. Snažil se nedat najevo, že se mu to líbí, ale když mu zajel rukama pod tričko, unikl mu sten.
,,Pořád se semnou nebavíš?“
,,Tohle není fér“ otočil se k němu a políbil ho, nezůstali jen u jednoho polibku.
,,Aaaaa“ hodil po něm tričko a utíkal na postel ,,C-co to.. tohle nedělej“ seděl na posteli a snažil se popadnout dech,, Měl jsem málem infarkt, to chceš?“
Yoseob se málem válel na zemi, jak se mu smál ,,Promiň, ale když tebe je tak jednoduchý vyděsit“
,,Já ti to jednou vrátím a za to dneska budeš spát na své posteli a ne semnou“
Přestal se smát a postavil,,To myslíš vážně?“
,,Jo … nemáš mě takhle děsit“ zvedl tričko, které se válelo na zemi a dal je do tašky ,,A nebudu se s tebou ani bavit, dokud mi budeš dělat tohle, tak se s tebou nebavím“ šel ke skříni a vzal si mikinu
,,Nebavíš?“
Hyunseung mu, ale neodpověděl, opravdu měl v plánu se s ním nebavit. Dokud ho Yoseob neobjal kolem pasu a nepolíbil na krk. Snažil se nedat najevo, že se mu to líbí, ale když mu zajel rukama pod tričko, unikl mu sten.
,,Pořád se semnou nebavíš?“
,,Tohle není fér“ otočil se k němu a políbil ho, nezůstali jen u jednoho polibku.
,,Jede se ráno“
,,Dobře, ale ne moc brzo, že ne?“
,,Ráno znamená ráno“
Yoseob se zakryl až po uši a koukal na Hyunseunga ,,Stejně nemáš to srdce, aby si vzbudil něco tak roztomilýho, jako jsem já, když spím“
Hyunseung se natáhl pro polštář a zakryl Yoseobovi obličej,,Nemůžeš tohle dělat“
,,Co?“
,,No tohle“
Yoseob dělal, že to nechápe a dál se tvářil tak nevinně jak jenom uměl,,Klidně se tak tvař, já to taky umím“
,,Já vím“ usmál se na něho a přitiskl se blíž k němu. ,,Dobrou“
,,Dobrou“
,,Dobře, ale ne moc brzo, že ne?“
,,Ráno znamená ráno“
Yoseob se zakryl až po uši a koukal na Hyunseunga ,,Stejně nemáš to srdce, aby si vzbudil něco tak roztomilýho, jako jsem já, když spím“
Hyunseung se natáhl pro polštář a zakryl Yoseobovi obličej,,Nemůžeš tohle dělat“
,,Co?“
,,No tohle“
Yoseob dělal, že to nechápe a dál se tvářil tak nevinně jak jenom uměl,,Klidně se tak tvař, já to taky umím“
,,Já vím“ usmál se na něho a přitiskl se blíž k němu. ,,Dobrou“
,,Dobrou“
Ráno začal zvonit Hyunseungovi budík, jenom natáhl ruku a
vypl ho. Ruku schoval hned zpátky, protože pod peřinou bylo pěkně teplo, navíc
tam nebyl sám. Za chvilku zase usnul, probudil ho až Yoseob, který se pomalu
plížil na záchod.
,,Kolik je hodin?“ natahoval se pro mobil, ale Yoseob to stihl dřív, nechtělo se mu ještě někam jet ,,Co to děláš…“
,,Ještě je určitě čas“ hodil mobil no hromadu oblečení a utíkal z pokoje, Hyunseung se zachumlal víc do zahřáté peřiny a pomalu zase usínal. Potom ho, ale napadlo, že by se na ty hodiny podívat mohl. Nerad, ale stejně vylezl z postele, když zjistil kolik je hodin, šel ke koupelně,,Proč jsi mi neřekl kolik je hodin!“
Yoseob se zrovna chystal jít vysprchovat, ,Noo, protože jsem tě nechtěl budit? Poslední noci jsi toho moc nenaspal“
,,A ty snad jo?“
Yoseob zastavil vodu a zase se oblíknul,,No taky ne, ale na tobě je to víc vidět“
,,To není pravda“
,,Podívej se na ty kruhy pod očima“ ukázal na zrcadlo, Hyunseung šel k němu a díval se na sebe, první co tak si všiml svého krku a potom se podíval na Yoseoba,,A tohle je co?“
,,No..“ rukou si zajel do vlasů a pak šel za Hyunseungem ,,Každý přece musí vědět, že jsi můj ne“
,,Ještě, že je venku chladno a já si můžu dát něco na krk, doma by asi byli malinko v šoku“ prošel kolem Yoseoba,, Jo, hele a jak se vysprchuješ tak jedeme“
,,A nepůjdeš semnou?“
,,Chtěl bych jet ještě dneska a víš jak to dopadá, když jsem ve sprše s tebou“
Yoseob sklopil hlavu,,No dobře.. Jak myslíš, ale budeš mi to muset vynahradit“ zavřel dveře od koupelny a Hyunseung jenom slyšel, jak pustil vodu.
,,Kolik je hodin?“ natahoval se pro mobil, ale Yoseob to stihl dřív, nechtělo se mu ještě někam jet ,,Co to děláš…“
,,Ještě je určitě čas“ hodil mobil no hromadu oblečení a utíkal z pokoje, Hyunseung se zachumlal víc do zahřáté peřiny a pomalu zase usínal. Potom ho, ale napadlo, že by se na ty hodiny podívat mohl. Nerad, ale stejně vylezl z postele, když zjistil kolik je hodin, šel ke koupelně,,Proč jsi mi neřekl kolik je hodin!“
Yoseob se zrovna chystal jít vysprchovat, ,Noo, protože jsem tě nechtěl budit? Poslední noci jsi toho moc nenaspal“
,,A ty snad jo?“
Yoseob zastavil vodu a zase se oblíknul,,No taky ne, ale na tobě je to víc vidět“
,,To není pravda“
,,Podívej se na ty kruhy pod očima“ ukázal na zrcadlo, Hyunseung šel k němu a díval se na sebe, první co tak si všiml svého krku a potom se podíval na Yoseoba,,A tohle je co?“
,,No..“ rukou si zajel do vlasů a pak šel za Hyunseungem ,,Každý přece musí vědět, že jsi můj ne“
,,Ještě, že je venku chladno a já si můžu dát něco na krk, doma by asi byli malinko v šoku“ prošel kolem Yoseoba,, Jo, hele a jak se vysprchuješ tak jedeme“
,,A nepůjdeš semnou?“
,,Chtěl bych jet ještě dneska a víš jak to dopadá, když jsem ve sprše s tebou“
Yoseob sklopil hlavu,,No dobře.. Jak myslíš, ale budeš mi to muset vynahradit“ zavřel dveře od koupelny a Hyunseung jenom slyšel, jak pustil vodu.
Hyunseung už byl připravený, čekal jenom až se Yoseob
dostane z koupelny ven, když se otevřely dveře a vyšel Yoseob
s ručníkem kolem pasu a mokrými vlasy, začal přemýšlet o odjezdu až druhý
den. ,,Co tak koukáš?“
,,Já nekoukám…“
,,Seungie víš, že ti lhaní moc nejde“
,,Ale..“ podíval se na Yoseoba od hlavy až po ručník, který měl kolem pasu ,,Musíš, tady chodit jen v tomhle?“
,,Hele, ještě jsem uvažoval, že nebudu mít ani ten ručník“ našel si něco na sebe,, Ty chceš teda jet dneska“
,,Ještě to tak“
,,Máš něco proti tomu, jak vypadám?“
,,Řekl jsem něco takovýho?“
,,Hyunseung…“ šel k posteli, Hyunseung si ale stihl vzít tašku a utéct Yoseobovi
,,Já nekoukám…“
,,Seungie víš, že ti lhaní moc nejde“
,,Ale..“ podíval se na Yoseoba od hlavy až po ručník, který měl kolem pasu ,,Musíš, tady chodit jen v tomhle?“
,,Hele, ještě jsem uvažoval, že nebudu mít ani ten ručník“ našel si něco na sebe,, Ty chceš teda jet dneska“
,,Ještě to tak“
,,Máš něco proti tomu, jak vypadám?“
,,Řekl jsem něco takovýho?“
,,Hyunseung…“ šel k posteli, Hyunseung si ale stihl vzít tašku a utéct Yoseobovi
,,Tak jedem“
,,Ale já ještě nechci“
,,No tak můžeš jet až zítra“
,,Počkat, počkat, ty si myslíš, že tě tam nechám jet samotnýho?“
,,No asi jo, vypadá to tak“
Yoseob se rychle zvedl a vzal si tašku,,Nic takovýho, jdeme“ chytl hyuneunga za ruku a vydali se spolu na zastávku. Moc dlouho nečekali, nasedli do autobusu a Hyunseungovi to netrvalo moc dlouho a usnul Yoseobovi na rameni.
Ten k němu sklonil hlavu a usmál se, poslouchal písničky, když si uvědomil, že neví kde mají vystupovat.,,Seungie“
,,Hmm“ zvedl hlavu a podíval se na něho ,,Kde jsme?“
,,No… na to se chci zeptat já tebe“
,,Aha…“ díval se ven z okna a Yoseob měl chuť ho celého zulíbat, protože vypadal roztomile a zároveň moc pěkně,,Asi jsme to přejeli“
,,Cože?“
,,Další zastávku vystoupíme, je to kousek“
Vystoupili a Hyunseung se díval kolem sebe, jestli neuvidí Jiyonga, bydlel hned kousek od zastávky. ,,Hned jsem zpátky“ rozběhl se a skočil Jiyongovi na záda,,Jiyong!“
,,Hyunseung?“
,,Myslíš?“ slezl mu dolů ze zad a Jiyong se otočil k němu, když ho viděl hned ho objal, potom si všiml Yoseoba, který šel pomalu k nim.
,,To je Yoseob?“
,,Jo, přijel semnou, říkal jsem ti to a ne, že budeš smutnej.“
,,Neboj, pokud ti dokáže vykouzlit takovej úsměv na tváři, tak smutnej nebudu“
,,To je dobře“
,,Co v té kabely táhneš?“
,,Samý potřebný věci“
Yoseob položil tašku na zem, oba se navzájem představili a šli k Hyunseungovi domů. ,,Jo, a večer se jde slavit, nevím jestli dneska ale zítra určitě.“
,,Dojdeme oba, kdo všechno tam bude?“
,,No ..budou tam asi všichni“
,,To je dobře, všichni mi chyběli, sice jsem si s nimi volal nebo psal, ale stejně to nebylo ono“
,,Tak já už půjdu“
,,Ale já ještě nechci“
,,No tak můžeš jet až zítra“
,,Počkat, počkat, ty si myslíš, že tě tam nechám jet samotnýho?“
,,No asi jo, vypadá to tak“
Yoseob se rychle zvedl a vzal si tašku,,Nic takovýho, jdeme“ chytl hyuneunga za ruku a vydali se spolu na zastávku. Moc dlouho nečekali, nasedli do autobusu a Hyunseungovi to netrvalo moc dlouho a usnul Yoseobovi na rameni.
Ten k němu sklonil hlavu a usmál se, poslouchal písničky, když si uvědomil, že neví kde mají vystupovat.,,Seungie“
,,Hmm“ zvedl hlavu a podíval se na něho ,,Kde jsme?“
,,No… na to se chci zeptat já tebe“
,,Aha…“ díval se ven z okna a Yoseob měl chuť ho celého zulíbat, protože vypadal roztomile a zároveň moc pěkně,,Asi jsme to přejeli“
,,Cože?“
,,Další zastávku vystoupíme, je to kousek“
Vystoupili a Hyunseung se díval kolem sebe, jestli neuvidí Jiyonga, bydlel hned kousek od zastávky. ,,Hned jsem zpátky“ rozběhl se a skočil Jiyongovi na záda,,Jiyong!“
,,Hyunseung?“
,,Myslíš?“ slezl mu dolů ze zad a Jiyong se otočil k němu, když ho viděl hned ho objal, potom si všiml Yoseoba, který šel pomalu k nim.
,,To je Yoseob?“
,,Jo, přijel semnou, říkal jsem ti to a ne, že budeš smutnej.“
,,Neboj, pokud ti dokáže vykouzlit takovej úsměv na tváři, tak smutnej nebudu“
,,To je dobře“
,,Co v té kabely táhneš?“
,,Samý potřebný věci“
Yoseob položil tašku na zem, oba se navzájem představili a šli k Hyunseungovi domů. ,,Jo, a večer se jde slavit, nevím jestli dneska ale zítra určitě.“
,,Dojdeme oba, kdo všechno tam bude?“
,,No ..budou tam asi všichni“
,,To je dobře, všichni mi chyběli, sice jsem si s nimi volal nebo psal, ale stejně to nebylo ono“
,,Tak já už půjdu“
Žádné komentáře:
Okomentovat