Fandom: B2ST objeví se i GD a T.O.P
Pairing: GD/Hyunseung, Yoseob/Hyunseung, Junhyung/Hyunseung
Věková hranice: 15-18
Koomentujte komentujte ... :)
,,Já vím, a můžeš i tam“
Junhyung ho pustil a díval se na něho,,Tak fajn, ale je ti jasný, že ti mobil bude zvonit pořád?“
,,S tím počítám“ usmál se na něho.
Dál se spolu bavili, když uslyšeli jak na ně někdo volá ,,Oppa!“
Junhyung se podíval tím směrem a viděl, jak k nim běží
Hara, Hyunseung se podíval na nadšený výraz, který měl Junhyung a sklopil hlavu,,Zase si byl naivní, myslet si, že by tě
mohl brát jinak, než obyčejného kamaráda“
,,Co tady děláš“ Šel k ní Junhyung ,,Měli jsme se sejít později…“
,,Ale tobě to snad vadí?“ chytla ho za ruku a podívala se na Hyunseunga, z jejího pohledu bylo jasné, že Hyunseunga nemá ráda. Proč by taky měla, když v něm viděla jistou konkurenci.
,,Radši půjdu domů..“
,,Ale…“
,,Oppa!“ přitiskla se blíž k němu a mile se na něho usmála.
,,Co tady děláš“ Šel k ní Junhyung ,,Měli jsme se sejít později…“
,,Ale tobě to snad vadí?“ chytla ho za ruku a podívala se na Hyunseunga, z jejího pohledu bylo jasné, že Hyunseunga nemá ráda. Proč by taky měla, když v něm viděla jistou konkurenci.
,,Radši půjdu domů..“
,,Ale…“
,,Oppa!“ přitiskla se blíž k němu a mile se na něho usmála.
Došel domů, mezi dveřmi ho hned přivítala matka, odešel
k sobě do pokoje. Tašku hodil na zem a pustil si hudbu, lehl si na postel
a díval se do stropu,, Přijedu jen na prázdniny, jinak se tady neobjevím, bude
to lepší pro mě i pro něho. Aspoň s ní bude a já se mu nebudu pořád plést
do cesty…“
Hrála jeho oblíbená písnička, zvedl se a začal tancovat. Když tancoval, přestal vnímat okolí a jediné co ho zajímalo, byla hudba, kterou poslouchal, dokázal tančit několik hodin.
Když hudbu někdo vypnull, podíval se ke dveřím. Stála tam jeho matka, se smutným úsměvem,,Je tady Junhyung, jestli nechceš, nemusíš za ním chodit“
,,On je tady? Já myslel..“ podíval se na hodiny ,,Aha, už je dost hodin.. Hned budu dole“
Šel po schodech dolů a díval, jak Jun stojí u dveří a dívá se do mobilu,, Jun?“
,,Aaa už si tady, nechtěl bys jít se mnou ven? Jenom se chvilku projít, hned budeš doma“
,,Tak dobře“ doběhl si do si do pokoje pro mikinu a šli ven.
Hyunseung se snažil nenápadně pozorovat Junhyunga, ale ten si toho všiml,,Proč se na mě pořád díváš?“
,,Já?“
,,Nikdo jinej tady není“
,,To se divým…“ posadil se na lavičku a opřel se, čekal jestli mu Junhyung něco řekne.
Ten se otočil k němu ,,Co tím jako myslíš?“
,,CO? Pořád se kolem tebe motá a když ji uvidíš náhodou ty, tak se zní můžeš já nevím co“ sjel níž na lavičce a zaklonil hlavu,,CO bych za to dal, kdyby ses tak zajímal o mě“ poslední větu řekl tak tiše, že ji slyšel sotva on sám. Zavřel oči a čekal, co bude, nechtěl se s Junhyungem pohádat, ale už ho to nebavilo, na jednu stranu chtěl, aby to věděl i on, že ho bere jinak. Ale na tu stranu druhou, se s ním chtěl bavit aspoň jako kamarád.
Hrála jeho oblíbená písnička, zvedl se a začal tancovat. Když tancoval, přestal vnímat okolí a jediné co ho zajímalo, byla hudba, kterou poslouchal, dokázal tančit několik hodin.
Když hudbu někdo vypnull, podíval se ke dveřím. Stála tam jeho matka, se smutným úsměvem,,Je tady Junhyung, jestli nechceš, nemusíš za ním chodit“
,,On je tady? Já myslel..“ podíval se na hodiny ,,Aha, už je dost hodin.. Hned budu dole“
Šel po schodech dolů a díval, jak Jun stojí u dveří a dívá se do mobilu,, Jun?“
,,Aaa už si tady, nechtěl bys jít se mnou ven? Jenom se chvilku projít, hned budeš doma“
,,Tak dobře“ doběhl si do si do pokoje pro mikinu a šli ven.
Hyunseung se snažil nenápadně pozorovat Junhyunga, ale ten si toho všiml,,Proč se na mě pořád díváš?“
,,Já?“
,,Nikdo jinej tady není“
,,To se divým…“ posadil se na lavičku a opřel se, čekal jestli mu Junhyung něco řekne.
Ten se otočil k němu ,,Co tím jako myslíš?“
,,CO? Pořád se kolem tebe motá a když ji uvidíš náhodou ty, tak se zní můžeš já nevím co“ sjel níž na lavičce a zaklonil hlavu,,CO bych za to dal, kdyby ses tak zajímal o mě“ poslední větu řekl tak tiše, že ji slyšel sotva on sám. Zavřel oči a čekal, co bude, nechtěl se s Junhyungem pohádat, ale už ho to nebavilo, na jednu stranu chtěl, aby to věděl i on, že ho bere jinak. Ale na tu stranu druhou, se s ním chtěl bavit aspoň jako kamarád.
Junhyung si stoupl za Hyunseunga, který byl opřený o lavičku
a sklonil se nad ním ,,Tobě to vadí?“
Pousmál se a čekal na odpověď, Hyunseung otevřel oči a málem zapomněl mluvit, jak se nad ním Junhyung skláněl ,,Co? Jo… Teda ne, ale když je tam ona, tak ignoruješ všechny a všechno ostatní“
,,A tobě to vadí…“
Hyunseung se zvedl ,,O co ti jde? Co chceš vědět? Jestli mi to vadí, jo vadí. A co s tím uděláš? Nic, stejně se budeš motat kolem ní a pak spolu budete i chodit a já dál budu jenom čumět na to, jak si s ní šťastnej.“ Neuvědomoval si, co říká, když domluvil Junhyung na něho koukal,, Co se tam díváš, já vím je to divný.. A klidně se semnou nebav… Bude .. Bude to jednodušší jak pro mě, tak pro tebe“ zvedl se a chtěl jít domů, ale Junhyung ho chytl ,,P-počkej… nemysli si, že to na mě takhle vybalíš a odejdeš si, sedni si“ poslechl a posadil se zpátky na místo, kde seděl. Junhyung si sedl vedle něho a nic neříkal,, Takže, tím chceš říct, že seš … seš na kluky?“
Hyunseung nic neříkal, nelíbil se mu tón, jakým to řekl. Tušil tuhle reakci, chtěl být pryč. ,Neměl jsem s ním sem chodit, teď se to dozví a už vůbec semnou nepromluví“
Pousmál se a čekal na odpověď, Hyunseung otevřel oči a málem zapomněl mluvit, jak se nad ním Junhyung skláněl ,,Co? Jo… Teda ne, ale když je tam ona, tak ignoruješ všechny a všechno ostatní“
,,A tobě to vadí…“
Hyunseung se zvedl ,,O co ti jde? Co chceš vědět? Jestli mi to vadí, jo vadí. A co s tím uděláš? Nic, stejně se budeš motat kolem ní a pak spolu budete i chodit a já dál budu jenom čumět na to, jak si s ní šťastnej.“ Neuvědomoval si, co říká, když domluvil Junhyung na něho koukal,, Co se tam díváš, já vím je to divný.. A klidně se semnou nebav… Bude .. Bude to jednodušší jak pro mě, tak pro tebe“ zvedl se a chtěl jít domů, ale Junhyung ho chytl ,,P-počkej… nemysli si, že to na mě takhle vybalíš a odejdeš si, sedni si“ poslechl a posadil se zpátky na místo, kde seděl. Junhyung si sedl vedle něho a nic neříkal,, Takže, tím chceš říct, že seš … seš na kluky?“
Hyunseung nic neříkal, nelíbil se mu tón, jakým to řekl. Tušil tuhle reakci, chtěl být pryč. ,Neměl jsem s ním sem chodit, teď se to dozví a už vůbec semnou nepromluví“
,,Jeden z mých nejlepších kámošů, je na chlapy. No to
je výborný!“
,,Hele nejlíp vím, že je to divný, tak se uklidni….“
,,Uklidnit? Víš, co se o mě bude říkat, jestli se tohle někdo dozví“
,,Nikdo se to nedozví, odjedu a nebudu tady… Tak se nemusíš vůbec bát… A jdu domů“
Hyunseung se zvedl a šel domů, po cestě se mu do očí nahrnuly slzy, divil se, že je dokázal tak dlouho zastavit. Netušil, že bude reagovat takhle,, I když, ani jsem nemohl čekat, že mi padne kolem krku“
Přes slzy skoro neviděl, zakopl a kamínek na silnici a padl na zem. Klečel na kolenou a hlavu měl položenou v dlaních, prázdnou ulicí se nesly jeho hlasité vzlyky. Celé jeho tělo se třáslo, protože mu začal být zima. ,,Neměl jsem… neměl mu nic říkat…. Odjedu a nebudu sem jezdit a když, tak aby on to nezjistil. Nechci ho vidět… nechci“
Zvedl se a šel pomalu domů, otevřel dveře a šel hned k sobě do pokoje. Podíval se na sebe do zrcadla, oči měl narudlé a opuchlé od pláče, který se na jeho tváři objevoval častěji a častěji.
,,Hele nejlíp vím, že je to divný, tak se uklidni….“
,,Uklidnit? Víš, co se o mě bude říkat, jestli se tohle někdo dozví“
,,Nikdo se to nedozví, odjedu a nebudu tady… Tak se nemusíš vůbec bát… A jdu domů“
Hyunseung se zvedl a šel domů, po cestě se mu do očí nahrnuly slzy, divil se, že je dokázal tak dlouho zastavit. Netušil, že bude reagovat takhle,, I když, ani jsem nemohl čekat, že mi padne kolem krku“
Přes slzy skoro neviděl, zakopl a kamínek na silnici a padl na zem. Klečel na kolenou a hlavu měl položenou v dlaních, prázdnou ulicí se nesly jeho hlasité vzlyky. Celé jeho tělo se třáslo, protože mu začal být zima. ,,Neměl jsem… neměl mu nic říkat…. Odjedu a nebudu sem jezdit a když, tak aby on to nezjistil. Nechci ho vidět… nechci“
Zvedl se a šel pomalu domů, otevřel dveře a šel hned k sobě do pokoje. Podíval se na sebe do zrcadla, oči měl narudlé a opuchlé od pláče, který se na jeho tváři objevoval častěji a častěji.
Šel do koupelny, omyl si obličej a napustil si vadu, horké
vody. Sundal si oblečení a ponořil se po krk, do vody,, Zítra je škola a já tam
musím…“ díval se na pěnu, která plavala po vodě. Sjel o něco níž a zavřel oči,
snažil se na nic nemyslet.
Nemyslet, na ně dva, Junhyunga a jeho zjištění. Ani nevěděl kdy, ale usnul, probudil ho až chlad,,Blbej nápad usnout ve vaně…“ vylezl ven a kolem pasu si omotal ručník, našel si něco na spaní a lehl si do postele. Podíval se na mobil a měl tam několik zmeškaných hovorů od Kikwanga a Jiyonga ,,Co asi chtěli? Teď jim už volat nebudu…“ ale sotva položil mobil už mu zase zvonil,,No?“
,,Proč mi to nezvedáš?“
,,Promiň… já, byl jsem venku“ lehl si na záda
,,S kým jsi byl venku…“
Hyunseng si povzdechnull ,,S Junem…“ snažil se, aby zněl co nejveseleji, ale smutný tón z jeho hlasu stejně nezmizel.
,,On to ví?“
Mlčel,, Jestli mlčíš, tak to ví… A asi nebyl moc milej“
,,Nechci se o tom bavit, je to něco, co se vůbec stát nemělo“
,,Ale dřív nebo později by se to stejně dozvěděl, víš co. Já za tebou přijdu, aby si teď nebyl sám.“
,,Nemusíš, sem chodit…“
,,Ale já chci, tak klidně přijdu, navíc si ve škole, říkal, že si dneska doma sám.“
,,Tak dobře…“
,,Hned tam budu“ Jiyong zavěsil, sbalil si něco na spaní a vydal se za Hyunseungem.
Netrvalo mu moc dlouho a stál před dveřmi domu,
zazvonil a čekal, až někdo otevře dveře. Nemyslet, na ně dva, Junhyunga a jeho zjištění. Ani nevěděl kdy, ale usnul, probudil ho až chlad,,Blbej nápad usnout ve vaně…“ vylezl ven a kolem pasu si omotal ručník, našel si něco na spaní a lehl si do postele. Podíval se na mobil a měl tam několik zmeškaných hovorů od Kikwanga a Jiyonga ,,Co asi chtěli? Teď jim už volat nebudu…“ ale sotva položil mobil už mu zase zvonil,,No?“
,,Proč mi to nezvedáš?“
,,Promiň… já, byl jsem venku“ lehl si na záda
,,S kým jsi byl venku…“
Hyunseng si povzdechnull ,,S Junem…“ snažil se, aby zněl co nejveseleji, ale smutný tón z jeho hlasu stejně nezmizel.
,,On to ví?“
Mlčel,, Jestli mlčíš, tak to ví… A asi nebyl moc milej“
,,Nechci se o tom bavit, je to něco, co se vůbec stát nemělo“
,,Ale dřív nebo později by se to stejně dozvěděl, víš co. Já za tebou přijdu, aby si teď nebyl sám.“
,,Nemusíš, sem chodit…“
,,Ale já chci, tak klidně přijdu, navíc si ve škole, říkal, že si dneska doma sám.“
,,Tak dobře…“
,,Hned tam budu“ Jiyong zavěsil, sbalil si něco na spaní a vydal se za Hyunseungem.
,,Kdo tam je?“
,,Já…velkej GD“
,,Joo?“
,,Yes!“
Hyunseung otevřel a Jiyong vešel donitř,,Tak a nepůjdeme spát a budeme se na něco dívat. Nejlíp na něco strašidelnýho a potom se ještě něco vymyslí“
..Ale zítra je škola…“
,,Nevadí, vyspíme se tam“ šel do pokoje Hyunseunga a tašku hodil do rohu pokoje,,Tak už jaký máš filmy…“
,,Nic moc a myslím, že horor tam nenajdeš…“
Jiyoung se usmál,, Já si donesl vlastní…“ vytáhl z tašky pár DVD a pustil první film. Oba seděli na posteli a mlčeli, Hyunseung sebou někdy škubl, jak se lekl, ale jinak byl potichu. Jiyoung nevnímal moc film, ale to jak se k němu Hyunseung víc a víc tiskne.
Dal mu ruku kolem ramen,,Neboj… Je to jenom film“
Hyunseung se na něho podíval ,,Já vím, taky se ani moc Aaaa“ vyjekl, když se postava s dlouhými černými vlasy najednou rychle pohnula z jednoho místa a viděli její oči, které se Hyunseungovi vůbec nelíbily.
Zakryl si obličej rukama,,Už se dívat nebudu“
Jiyong se k němu naklonil a jednou rukou odkryl kousek jeho obličeje,,Bude to za chvilku končit“
,,To mi je jedno, já se na to stejně už dívat nechci“
,,Mám jich ještě pár, ale ty už nejsou tak hrozný….“
,,Jak se na tohle můžeš dívat?“ ukázal na televizi, ale nedíval se na ni. Co kdyby se tam zase něco objevilo.
Jiyoung se začal smát,,Taky jsem se bál, ale někdy je lepší dívat se na takový film s někým, to se tak nebojíš“
,,Já bych si tohle sám od sebe nikdy nezapnul“
Hyunseung po dalším filmu vyděšený o něco míň, protože
ho Jiyoung celou dobu držel a když se bál tak uklidňoval tím, že je to jenom
film. On to věděl, ale stejně se lekal,,Další film ne, pustíme si něco čemu se
zasmějeme, nebo tak, ale už ne nic čeho se budu bát“,,Mám jich ještě pár, ale ty už nejsou tak hrozný….“
,,Jak se na tohle můžeš dívat?“ ukázal na televizi, ale nedíval se na ni. Co kdyby se tam zase něco objevilo.
Jiyoung se začal smát,,Taky jsem se bál, ale někdy je lepší dívat se na takový film s někým, to se tak nebojíš“
,,Já bych si tohle sám od sebe nikdy nezapnul“
,,Tak jak chceš, něco najdi“
Hyunseung se zvedl a šel ke své sbírce DVD, posadil se na zem a začal hledat, vyrušil ho, ale mobil který mu začal zvonit. Podíval se na jméno a odešel z pokoje,,N-no?“
,,Chodíme spolu, potom jak si odešel tak jsem jí volal a teď spolu chodíme, co na to říkáš?“
,,Cože? C-co na to říkám? To mi děláš schválně, potom co jsi to zjistil, mi zavoláš že s ní chodíš? Může mi to být ukradený a tobě taky… Užij si to s ní…“ zavěsil, mobil mu vypadl z ruky a on se sesunul k zemi. Klečel na kolenou a brečel, tak nahlas, že ho slyšel i Jiyong, vyběhl z pokoje,,Co se stalo?“
Nemluvil, jen brečel, jeho srdce jakoby se rozbilo ta několik malinkých kousíčků a bolelo to. Podíval se na Jiyonga, který si hned klekl vedle něho, objal ho kolem ramen a rukou hladil po zádech. Snažil se ho uklidnit, ale nešlo to. Podíval se na mobil a na poslední hovory,, Co ti řekl?“
,,Že… že s ní chodí…“
,,A to ti to zavolal jenom tak?“
Žádné komentáře:
Okomentovat