Tired of Waiting (2/2)

Fandom: TVXQ
Pairing: Changmin/Yunho
Věková hranice: 18
Druhá a zároveň poslední část povídky :)

,,A večer mi to vynahradíš, je rozhodnuto“ vzal jsem mu ručník a šel si hledat oblečení. Museli jsme se přece jenom dostat na zbytek nahrávání. Doufám, že si ničeho nevšiml v tom telefonu, nikam se mi nechce. ,,Musíš tady chodit jenom takhle?“
,,Jak?“
,,No tak, jenom ručník, pěkně nízko“ dělá mi to schválně, ví, že to nedávám tohle. Changmin, taky nepatří mezi lidi s nejhorší postavou. ,,Niiikam nepojedeme“
,,Budeme muset“ stál u skříně a vybíral si oblečení. 
Já jsem si musel svoje posbírat po zemi, ale mně to nevadí. Po něčem takovým bych to oblečení sbíral klidně venku.

Chodil kolem mě, skoro nahý a bral si ze země oblečení. Měl jsem sto chutí ho znovu povalit do postele a dotýkat se ho jak předtím, líbat každý kousek jeho těla a slyšet jeho steny, které se nesly celým bytem. ,,Yunho, běž se oblíct“
,,Proč?“ Je jasný, že to dělá schválně, to by se přede mnou tak neprocházel. ,,Vadí ti něco?“
,,N-ne… vůbec“ rychle jsem si na sebe něco oblíkl a šel do kuchyně, za chvilku přišel i Yunho, prošel kolem mně. Došel až do chodby, kde si obul boty a čekal jenom na mě. Kdyby to tak bylo každé ráno. Fajn, sice už ráno moc není, ale bylo by pěkný takhle spolu odcházet a potom přicházet.
,,Nad čím přemýšlíš?“ najednou se jeho obličej objevil těsně u mého.,,Vypadáš divně, když jsi zamyšlenej“
,,Ty, na tom nejsi o moc líp“
,,Tobě se nelíbí, jak vypadám, když jsem zamyšlenej. Tak fajn, nemusí se ti to líbit, ale myslím že Jaejoong, to ocení jak vypadám, když ty ne“
Už zase, musel o něm začít mluvit, ale dneska je to schválně, chytl jsem ho za ruku a přitáhl k sobě ,,Přestaň oněm mluvit, aspoň dneska. Navíc tobě to sluší“ naklonil jsem se k němu, potom co jsem mu pošeptal něco do ucha, malinko zčervenal. ,,Půjdeme“
,,No… dobře, ale večer to platí“
,,Neboj“

Celou cestu v autě jsme se o něčem bavili, jakoby se v noci nic nestalo nebo nám to připadalo oběma úplně normální, že jsme spolu spali. Ale mně to nevadilo, byl jsem rád, že je to takhle. Je to lepší, než kdybychom mlčeli a dělali, že se nic nestalo. ,,Co řekneme manažerovi, že jsme dojeli tak pozdě,“ díval sem se ven z okna a sledoval cestu.
,,Myslím, že potom, co jsi mu předvedl do telefonu mu to je jasný“
Otočil jsem se k němu, díval se před sebe a usmíval se,,A můžu za to? To ty jsi celou dobu provokoval“
,,Ještě řekni, že se ti to nelíbilo“
Čekal na mou odpověď, ale asi mu to došlo, když jsem mlčel a malinko se začervenal, jak jsem si vzpomněl na noc. ,,Nooo fajn, ale stejně“
,,Už jsme tady“
Viděl jsem, jak přijíždíme k vysoké budově, vyšel jsem ven z auta a šel dovnitř. Hned u vchodu jsme potkali manažera, který se netvářil moc nadšeně. Zastavil nás,,Jdete semnou… Hned!“
Oba jsme se na sebe podívali a šli radši za ním. ,,Můžete mi říct, co to bylo? Nahráváme nový album a vy si klidně nedojdete, teda potom co Yunha pošli za tebou“ ukázala na Changmina vedle mě.
,,Je mi jedno co si děláte večer, ale teď máte dělat svou práci a taky ji dělat budete!“ potom odešel a my jsme šli až do studia, kde už byli všichni, co tam měli být.
Omluvili jsme se za zdržení a potom se začalo nahrávat.

Nahrávání trvalo až do nočních hodin. Museli nahnat čas, který zameškali ráno,, Tak fajn, pro dnešek myslím, že můžeme skončit. Stihli jsme toho dost, s tím v kolik jsme začali. Proč jste se ráno vlastně tak zdrželi?“
Oba se zarazili a podívali na sebe, první začal mluvit Changmin ,,No… nebylo mi moc dobře, tak Yunho čekal, než budu schopnej dostat se z postele a bude mi o něco líp
,,A už je ti dobře?“
,,Je to lepší než ráno, ale není to úplně dobrý.“
,,Tak to tě půjde Yunho doprovodit domů, aby byla jistota, že ses tam dostal…“
Changmin jenom přikývnul a oba se usmáli. Jenom oni věděli, jak to ráno bylo, potom už asi něco tušil manažer, ale tohle jim zakazovat nechtěl.
Byli na cestě k autu,,Stavíme se u mě, já se musím převlíct“
,,A nechceš si vzít pár věcí sebou a být u mě chvilku?“
,,To jako mám s tebou bydlet?“
,,Klidně můžeš“

,,To jako můžu u tebe bydlet?“ nevěděl jsem, jestli se mám zeptat takhle přímo, ale když už jsem se zeptal. Čekal jsem s napětím, co mi odpoví, souhlasil. Teda neřekl to úplně, ale znělo to jako souhlas. Byl jsem šťastný,, Klidně můžeš“ když jsem tohle uslyšel, měl jsem sto chutí skákat radostí, ale seděl jsem v autě a vyjížděli jsme z parkoviště. Celou cestu jsem se usmívala těšil se, jak budu teď na čas u Changmina ,,Jak dlouho u tebe můžu být“
,,Nooo, jak dlouho se ti bude chtít?“
,,Dokud nás smrt nerozdělí“ začal jsem se smát, ale Changmin mlčel. ,,Řekl jsem něco? Dělal jsem si srandu“
,,Víš, že tohle nemám rád..“
,,Já vím, promiň“ zajeli jsme pro pár věcí, otevřel jsem dveře od bytu a šel si rovnou sbalit. ,,Jestli chceš, tak můžeš počkat tady a pustit si televizi, já jsem za chvilku zpátky“
Odešel jsem k sobě do ložnice, našel tašku a dal do ní pár věcí, potom jsem šel do koupelny a vzal si některé věci tam. Šel jsem se podívat, co dělá Changmin, ale našel jsem ho, jak sedí na sedačce a objímá polštář.

Klekl si k sedačce a díval se na něho, pohladil ho po tváři a Changmin se na půl probudil, otevřel jedno oko a usmál se,,Asi jsem usnul“
,,Asi jo, jestli se ti nechce nikam jet, můžeme klidně zůstat tady.“
Posadil se a Yunho si sedl vedle něho ,,Myslím, že jo, stejně je už dost pozdě a zítra můžeme přijet až odpoledne, díky tomu kolik jsme toho stihli dneska.“
,,Tak zůstaneme tady a ráno nebo dopoledne pojedeme k tobě“
,,Dobře…“
Yunho se zvedl,,Půjdu se vykoupat a potom udělám něco na jídlo, snad tady ještě něco je, hlavně mi tady zase neusni.“ Dal mu obyčejnou pusu na tvář a odešel do koupelny, Changmin slyšel, jak se zabouchly dveře a jak pustil Yunho sprchu. Najednou se mu přestalo chtít spát a on si vzpomněl, že Yunhovi něco slíbil. Potichu šel ke koupelně, nebyl u Yunha poprvé, tak věděl, tak věděl, kam má jít. Cestou si sundal mikinu a hodil ji někam na zem, nakonec vešel do koupelny a měl na sobě jen spodní prádlo.
Otevřel dveře a viděl jak Yunho stojí ve sprše a je k němu otočený zády, takže ho neuvidí. Potichu za sebou zavřel dveře a sundal si poslední kus oblečení, který na sobě ještě měl. Vlezl si za ním do sprchy, chytl ho kolem pasu a přisál se mu na krk.  Yunho naklonil hlavu malinko stranu, Changmin začal bloudit rukama po yunhově těle.
Padala na ně voda, ale ani jednomu to nevadilo, Yunho se otočil k Changminovi a hned se hladově vrhl na jeho rty. Přirazil ho ke zdi, Changmin si to nechal líbit, ale na ne dlouho. Jejich místa se vyměnily, Yunho byl opřený o zeď, ruce měl omotané kolem jeho krku.
S jejich výměnou se vypla i sprcha ,,Nepůjdeme… nepůjdeme někam jinam?“
,,Jak chceš?“
Oba vyšli ze sprchy, Yunho si podal ručník a začal utírat Changmina, který si sedl na kraj vany, který byl v koupelně. Nejvíc pozornosti věnoval určitým místům a Changmina to nenechávalo moc v klidu.  Ucítil yunhův dech, chytl se za kraj vany a z úst mu unikl tichý sten. Yunho se podíval na svého milence, který měl zakloněnou hlavu a pootevřená ústa odkud mu unikaly hlasitější steny. Changmin ho, ale chytl za ruce a přitáhl si ho k sobě, posadil si ho na klín.

Ani jeden nevěděli jak, ale nakonec se dostali až do obývacího pokoje, který byl koupelně nejblíž. Changmin položil Yunha na záda a polibky tvořil cestičku, zastavil se...
Yunho zvedl hlavu a podíval se na něho ,,Proč? To už zase…“ ale jeho slova vystřídal hlasitý sten, jak ucítil Changmina jak do něho vniká.
Bolest hned vystřídalo vzrušení, které se každou chvilku stupňovalo. Nevěděl, že někdy něco takového zažije, nechtěl, aby to skončilo, moment kdy se jejich těla stanou jedním. Cítil, že brzy bude konec,  Changmin se svalil vedle něho, ale na sedačce nebylo moc místa, tak byl těsně u něho. Objal Yunha kolem pasu a přitiskl si ho ještě víc k sobě. Leželi na sedačce v objetí a nic neříkali, v tu chvíli slova neměla moc velký význam, aspoň ne pro ně.
Yunhovi začala být zima,, Myslím, že bude lepší, když půjdeme do postele“
Changmin jenom kývnul na souhlas a oba odešli do ložnice, nenamáhali se s oblečením, vlezli si pod jednu deku, přitiskli se k sobě a v objetí usnuli.

Otevřel jsem oči a první co viděl, byl spící Changmin. Něco takovýho se nevidí, každý den. Vzpomněl jsem si na noc a malinko se začervenal, potom jsem si vzpomněl, že u něho můžu bydlet. Na to jsem se těšil nejvíc, potom mě i napadlo, že takový ráno, jako tohle teď zažiju častěji. Naklonil jsem se k němu a věnoval mu letmý polibek, nechtěl jsem, aby se hned vzbudil, chtěl se ještě chvilku dívat, na tu klidnou tvář. Ale on se vzbudil, díval se na mě a usmál se,,Dobrý ráno“
,,Tobě taky…Kolik je hodiny?“
Zvedl jsem hlavu a podíval se na hodiny,, Něco málo po deváté, ještě máme čas“
,,To si stihneš i sbalit a potom můžeme jet“ natáhl se a políbil mě ,,Už se těším, jak spolu budeme bydlet“
,,To já taky“ posadil jsem se,,Půjdu se vysprchovat…“ zvedl jsem se a šel ke dveřím, když jsem se otočil Changmin seděl na kraji postele a rozhlížel se kolem sebe, pohled se zastavil až u mě ,,Myslím, že půjdu s tebou“
Usmál jsem se,, Jak chceš, ale nevím jestli tam bude místo“
,,Včera tam bylo“ prošel kolem mě až do koupelny, uslyšel jsem jak pustil vodu ,,Jdeš?!“ zavolal z koupelny.

Konečně jsem mu navrhl to bydlení, navíc už jsme se spolu dvakrát vyspali, je dobře, že už spolu budeme i bydlet. Na dnešní noc asi nezapomenu, ráno otevřu oči a uvidím jeho. Člověka, který se pro mě stal hodně důležitý, možná nejvíc ze všech. Čekám na něho v koupelně, objevil se ve dveřích a šel blíž ke mně. Seděl jsem na kraji vany, když stál kousek ode mě, přitáhl jsem si ho blíž k sobě. ,,Nejradši bych dneska nikam nejel“
,,Já taky ne, ale nemůžeme si dovolit přijít zase pozdě“
,,Jenže včera to bylo díky tomu, že mi bylo špatně.“
,,Já vím a nezlobím se na tebe za to. Ještě aby jo potom všem“ políbil mě do vlasů, pak šel ke sprše a pustil vodu.

Oba vyšli z koupelny, Yunho si ještě sbalil pár věcí a šli k autu. Šli vedle sebe a váhali jestli se mají před ostatními lidmi chytit aspoň za ruce,, Myslím, že by to asi nebyl dobrý nápad“
,,Já vím..“ Yunho se na něho podíval,,Budeme spolu bydlet, to mi stačí“ došli až k autu, které bylo na menším parkovišti. Nasedli a jeli k Changminovi domů,, Budu spát s tebou?“
,,Jasně, že budeš, kde jinde bys chtěl spát“
,,Něco by se vymyslelo..“
,,No, už je vymyšlený, spíme spolu, spíme. Tak nevidím důvod toho, aby si byl někde jinde než já“
,,Dobře..“ Yunho sjel níž na sedadle a dal si do uší sluchátka. Díval se ven z okna a pohledem se zastavil u Changmina, který se soustředil na řízení, za chvilku usnul.
Vzbudil ho až Changmin, otevřel oči a podíval se ven z okna,, To už jsme tady?“
,,Jo…“ vyšel ven z auta a vzal jeho tašku. Yunho vyšel ven taky a protáhl se, potom doběhl k Changminovi, který mizel ve dveřích ,,Zapomněl jsem ti říct, že se rozbil výtah, tak se bude muset chvilku chodit po schodech, ale to ti nevadí ne?“
,,Myslím, že ne. Je to jenom třetí patro“

Mám pocit, jako kdybych sem šel poprvé, ale už jsem tady byl několikrát. Jenže teď tady zůstanu a budu s ním. Zastavili jsme se u dveří a Changmin začal hledat klíče,,Asi jsem je nechal v autě někde“
,,To nevadí, já tady počkám“ odešel zpátky k autu a já tam čekal před dveřmi na chodbě. Kolem prošlo několik lidí a divně se na mě dívali, ale co. Jenom ať se dívají, mně to nevadí, navíc je skoro nebudu vídat s tím, jak pozdě se teď vracíme. Za chvilku přišel Changmin, ty schody mu dali pěkně zabrat, dvakrát po sobě, došel až ke dveřím a odemkl.
,,Kam si mám dat věci?“
,,No, asi do ložnice, stejně tam budeme spolu“
,,Tak já jdu“ otevřel jsem dveře a viděl velkou postel, posadil se na ni a tašku položil vedle na zem. Chtělo se mi spát, v noci jsem toho moc nenaspal, moc mi to nevadilo. Začal mi zvonit mobil v kapse, když jsem viděl to jméno nechápal jsem, proč mi volá. ,,No?“
,,Jak se máš?“
,,Dobře.. Proč voláš?“
,,Víš, jedeme teď zpátky.. nechtěl by ses někde sejít?“
,, Nevím..“ zvedl  se a začal chodit po pokoji ,,Víš, jak dopadlo naše poslední setkání“
,,Já vím, ale já chci být pořád s tebou“
,,JaeJoong“ nechtěl být na něho nepříjemný, ale on to nedokázal pochopit,, Ale já s tebou už nechci být, měl jsi jednou šanci a podělal sis to sám, tak mi nevolej, že chceš být zase semnou“

Yunho byl v ložnici dlouho, šel jsem se tam podívat, jestli neusnul, ale když jsem stál u dveří, slyšel jsem, jak s někým mluví. Na konec jsem zjistil, že telefonuje s JaeJoong, nebyl jsem z toho moc nadšený,, Proč mu zase volá, vždyť mu jasně říkal, že už s ním nechce být“ stál jsem u dveří a pořád se přemlouval, ať neposlouchám. Ale zvědavost mě dostala a já tam stál pořád.
,,Ještě, že tady není. Yunho by se kvůli němu zbytečně rozčiloval“

,,Ne, nechci se s tebou nikde sejít“
,,Proč?“
,,Proč tě to zajímá?“
,,Nemůžu to snad vědět?“
Přemýšlel jsem, jestli mu mám říct o mně a Changminovi, ale je to moje věc. Navíc já jsem ho s nikým nepodváděl. ,,Protože už někoho mám“
,,Koho?“
,,Changmina, jsem teď u něho a budu s ním i bydlet“
,,Rychle sis našel náhradu“
Nechtěl jsem do něho poslouchat takové řeči, nikdo se ho neprosil o to, aby volal,,Jestli ti to tolik vadí, tak nechápu proč mi voláš. Myslím, že bude lepší, když už mi volat ani nebudeš“ zavěsil jsem a mobil položil vedle sebe. Nechal jsem ho tam ležet a šel za Changminem, sedl jsem si na sedačce vedle něho a díval se s ním na televizi. Bylo ticho ani jeden jsme nic neříkali, dokud Changmin to ticho neporušil.
,,Někdo ti volal?“
,,Jo… a vůbec jsem mu to neměl zvedat, akorát jsem se naštval.“
,,A kdo to byl?“
,,Jaejoong, nechápu, o co mu šlo. Moc dobře věděl, že už s ním nechci nic mít, ale on mi zavolá, že chce být najednou semnou“
,,A co si mu na to řekl?“
Podíval jsem se na Changmina a sedl si zpátky,, Tak, že jsem teď s tebou a že mi už nemá volat. Myslíš, že bych tě nechal kvůli němu? To určitě ne, protože jsem na to všechno čekal až moc dlouho“ Na jeho tváři se objevil úsměv, objal mě,, Ty sis myslel, že jo?“
,,Chvilku jo, ale teď už ne“
,,Nemáš jedinej důvod si to myslet, kdybych s ním chtěl ještě být, tak nebudu teď tady“
,,No teď tady budeš dlouho, časem sem dovezeme tvoje věci“

,,Taakže to znamená, že spolu budeme normálně i bydlet?“
,,Jo…“
,,Tak to po cestě do studia, necháme udělat ještě jeden klíč a ten mi dáš“
Changmin se otočil a ze stolku vzal klíč, který tam ležel ,,Nikam jet nemusíme, mám jeden náhradní“
,,Too je dobře..“ podíval se na hodiny,,Musíme jet, ať nedojedeme zase pozdě?“ oba se zvedli a Yunho si hned musel vyzkoušet klíč od bytu.
Sedli do auta a Yunho se naklonil k Changminovi a políbil ho …